Alkohol za volantem

Právní aspekty dechových a krevních zkoušek

1. Dotčené právní předpisy

V souvislosti s tímto tématem je třeba důsledně se seznámit především s následujícími ustanoveními dotčených právních předpisů.

Povinnost podrobit se vyšetření při silniční kontrole vyplývá z ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „silniční zákon“). Z tohoto ustanovení vyplývá, že řidič vozidla je povinen se na výzvu policisty, příslušníka Vojenské policie, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem.

Obdobná povinnost vyplývá rovněž z ustanovení § 124 odst. 9 písm. f) silničního zákona, kde je zakotveno oprávnění vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem.

Zvláštním předpisem ve smyslu výše uvedených ustanovení je zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ochranný zákon“). Podle tohoto zákona tedy bude provedeno výše uvedené vyšetření (a to buď orientační dechové vyšetření, nebo-li dechová zkouška, a/nebo odborné lékařské vyšetření, tedy nejčastěji odběr krve) přičemž způsob tohoto provedení je zakotven v ustanovení § 16 odst. 2 tohoto zákona následovně:

“Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje. Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, odborné lékařské vyšetření se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření.“

Zvláštním právním předpisem ve smyslu výše uvedeného ustanovení je vyhláška č. 345/2002 Sb. – Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu. Takovým měřidlem je certifikovaný detekční přístroj značky Dräger.

2. Průběh dechové zkoušky

Než přistoupíme k právnímu rozboru výše uvedených ustanovení, je třeba mít na paměti i samotný průběh dechových zkoušek. Od 1. 1. 2010 platí povinnost provést dechovou zkoušku u každé silniční kontroly.

Policie ČR však neprovádí vždy odborné měření prostřednictvím certifikovaných detekčních přístrojů Dräger. Někdy je použito orientační zjištění „trubičkami“ nebo jinými elektronickými detekčními přístroji. Teprve pokud bude zkouškou naměřena pozitivní hodnota, bude provedeno odborné měření.

Odborným měřením se však rozumí pouze opakované provedení dechové zkoušky certifikovaným a správně kalibrovaným přístrojem Dräger, přičemž první a druhé měření by mělo být provedeno v intervalu 5 minut a odchylka mezi prvním a druhým měřením by neměla přesáhnout 10 % u hodnot nad 0,24 promile. Opakované měření se provede pouze v případě pozitivní dechové zkoušky, tedy v případě, kdy naměřená hodnota přesáhne 0,24 promile (viz níže).

Rozdílem mezi běžným měřením a odborným měřením je použitelnost výsledku měření v případném správním či trestním řízení. Zatímco běžné měření nelze jako důkaz v dalším řízení použít, výstup odborného měření ano. Tímto tedy odpadá nutnost podstoupit odborné lékařské vyšetření spojené s odběrem krve (k tomu viz níže).

3. Co nám řekne výsledek dechové zkoušky

Je důležité mít na paměti, že negativní dechová zkouška neznamená pouze naměřenou hodnotu 0,00 promile. Z medicínské praxe vyplývá, že člověk může mít (nepatrnou) fyziologickou hladinu alkoholu v krvi i tehdy, pokud dříve alkohol nekonzumoval. Na množství zhruba do 0,2 promile, se při laboratorním vyšetření vzorku krve proto hledí jako na fyziologickou hladinu.

Dále je třeba vzít do úvahy, že stanovená odchylka měření certifikovaného přístroje Dräger činí 0,04 promile.

S ohledem na výše uvedené je proto výsledek do 0,24 promile (včetně) nutno považovat za negativní výsledek dechové zkoušky, není-li jiným způsobem zjištěno, že řidič alkohol v době před jízdou konzumoval. K tomu viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2013, č.j. 9 As 135/2012 – 29.

Tedy jednoduše řečeno, pokud řidič nadýchá 0,24 promile či méně, ale konzumaci alkoholu před jízdou popře, je třeba výsledek dechové zkoušky hodnotit jako negativní. Naproti tomu stejný výsledek bude považován za pozitivní, pokud řidič přizná konzumaci alkoholu před jízdou, případně jej z konzumace alkoholu před jízdou „usvědčí“ někdo jiný (např. spolujezdec).

Naměřená hodnota má pak význam především z hlediska trestu (k tomu viz bod 7. níže).

Pro přehlednější orientaci lze vycházet z následující tabulky:

Promile alkoholu v krvi	Důsledek
0,24 nebo méně	Negativní dechová zkouška, není-li prokázána konzumace alkoholu jinak
Více než 0,24 a méně nebo rovno 0,3	Přestupek bez bodů
Více než 0,3 a méně nebo rovno 1	Přestupek s body
Více než 1	Trestný čin

4. Důsledky odmítnutí dechové zkoušky

Mezi obecnou populací někdy panuje přesvědčení, že mají právo dechovou zkoušku při silniční kontrole odmítnout. Zde je třeba říci, že toto přesvědčení je mylné a nemá oporu v zákonných předpisech.

Jak je uvedeno výše (viz bod 1), z ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) silničního zákona vyplývá, že každý řidič je povinen se na výzvu vyšetření podrobit, a to jak vyšetření dechovou, tak i krevní zkouškou. Řidič tedy nemá právo vyšetření (ať již dechové, tak jiné) odmítnout.

V případě, že řidič odmítne se vyšetření podrobit, dopustí se přestupku podle ustanovení § 125 odst. 1 písm. d) silničního zákona, který je sankcionován pokutou 25.000,- Kč – 50.000,- Kč a zákazem řízení motorových vozidel na 1 rok až 2 léta. Dále je tento přestupek sankcionován 7 body. Jedná se tedy o vyšší sankci, než jaká je ukládána za přestupek řízení pod vlivem alkoholu (do 1 promile) (viz bod 7. níže).

Ve většině případů se tedy odmítnutí dechové či jiné zkoušky nevyplatí. Teoreticky se však může odmítnutí podrobit se vyšetření vyplatit tomu řidiči, který se obává, že by u něj vyšetření odhalilo hladinu vyšší než 1 promile a hrozilo by mu tedy trestní stíhání (viz bod 7 níže). Jelikož Policie ČR nemůže řidiče silou donutit k podstoupení vyšetření, nezbývá tak nic jiného než uložit výše uvedenou sankci, která je sice velmi citelná, nicméně je příznivější, než trestněprávní postih.

5. Je povinná následná krevní zkouška?

V rámci výše uvedeného postupu je však v praxi problematická otázka, zda je řidič povinen podrobit se lékařskému vyšetření spojené s odběrem biologického materiálu (zpravidla krve) poté, co u něj byla provedena dechová zkouška certifikovaným detekčním přístrojem Dräger.

§ 16 odst. 2 ochranného zákona stanoví, že: „Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem [tedy Dräger], odborné lékařské vyšetření se neprovede.“

Z výše uvedeného ustanovení tedy jednoznačně vyplývá, že není na uvážení policisty (či jiné oprávněné osoby), zda lékařské vyšetření provádět, či nikoliv. Naopak zákon jednoznačně stanovuje povinnost neprovádět lékařské vyšetření.

Je však s podivem, že Policie ČR si výše uvedené ujednání interpretuje zcela nesprávně a nelogicky, jak vyplývá z prohlášení na jejích oficiálních stránkách (viz https://www.policie.cz/clanek/caste-dotazy-alkohol.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d), kde je uvedeno:

„Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud je dechová zkouška za splnění všech podmínek provedena přístrojem Dräger, lékařské vyšetření, které je spojené s odběrem krve nebo jiného biologického materiálu, se provést nemusí. Záleží však také na okolnostech dechové kontroly. Nutnost provedení následného lékařského vyšetření zvažuje policista.“

Výše uvedené ustanovení však žádnou diskreci ohledně provedení lékařského vyšetření policistovi nepřiznává, naopak mu stanovuje povinnost lékařské vyšetření neprovádět. Policista, který nařídí provedení lékařského vyšetření po provedení dechové zkoušky certifikovaným detekčním přístrojem Dräger tak postupuje v rozporu se zákonem, a to bez ohledu na to, zda byla předchozí dechová zkouška pozitivní či negativní. Právní názor Policie ČR publikovaný na jejich oficiálních stránkách je tedy jednoznačně nesprávný.

Jelikož však výše uvedená povinnost podrobit se vyšetření vyplývající z ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) silničního zákona je vázána pouze na výzvu, lze uzavřít, že řidič je povinen podrobit se vyšetření i tehdy, bude-li nařízeno v rozporu se zákonem, jinak se dopustí přestupku (viz výše).

Řidič tedy nemá právo odmítnout lékařské vyšetření ani tehdy, je-li jeho provedení v rozporu se zákonem. Výsledky tohoto vyšetření však budou nezákonným důkazem a nebudou tedy použitelné pro správní ani trestní řízení. Rovněž má řidič právo domáhat se náhrady škody, která mu nesprávným postupem Policie ČR vznikla (např. zmeškaný let, ušlý zisk, atp.). Na policistu, který lékařské vyšetření po provedení dechové zkoušky certifikovaným detekčním přístrojem Dräger nařídil, může řidič rovněž podat stížnost.

6. Kdy lze zadržet řidičský průkaz?

Zadržení řidičského průkazu na místě příslušníkem Policie ČR (ve stejnokroji) je upraveno v § 118b a § 118c silničního zákona. Důvody, na základě kterých je možné řidičský průkaz zadržet, jsou uvedeny taxativně v § 118a odst. 1 písm. a) až h).

Jedním z těchto důvodů je i podezření, že řidič řídí pod vlivem alkoholu. Policie má však možnost zadržet řidičský průkaz pouze v případě, že ho má řidič fyzicky u sebe. Pokud jej u sebe řidič nemá, nebo jej jednoduše „zapře“, není možné řidičský průkaz zadržet. V takovém případě může řidič i nadále řídit až do pravomocného skončení trestního nebo přestupkového řízení, které s ním pravděpodobně bude zahájeno. Je však třeba připomenout, že nepředložení řidičského průkazu je samo o sobě přestupkem, za nějž lze na místě uložit pokutu až 2.000,- Kč.

7. Sankce

Jak již bylo nastíněno v bodě 3. výše, naměřená hladina alkoholu zásadním způsobem ovlivní zejména výši a druh sankce.

Bez sankce.    U výsledku do 0,24 promile by se s ohledem na výše uvedené mělo jednat ve většině případů o negativní výsledek zkoušky. Pokud bude u Vás dechová zkouška s tímto výsledkem hodnocena jako pozitivní, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář, která Vám poskytne potřebnou právní pomoc. 

Přestupek.     Pokud u vás byla zjištěna hladina alkoholu vyšší než 0,24 promile ale nižší než 1 promile, bude věc zpravidla posouzena jako přestupek (podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. b) silničního zákona), a celou věc tak bude řešit městský úřad, v jehož obvodu jste se přestupku dopustili. Obligatorní sankcí je zákaz řízení na 6 až 12 měsíců. Pokud byla vaše hladina vyšší než 0,3 promile, pak je rovněž obligatorní sankcí 7 trestných bodů. Dále se ukládá pokuta ve výši 2.500,- Kč – 20.000,- Kč.

Trestný čin.   Pokud zjištěná hladina alkoholu přesáhne jedno promile alkoholu, bude s Vámi pravděpodobně zahájeno trestní řízení pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 trestního zákoníku. Za tento trestný čin hrozí:

• vězení až na 1 rok,

• zákaz řízení od 1 roku do 10 let,

• obecně prospěšné práce od 50 do 300 hodin,

• pokuta od 2.000,- Kč do 36.500.000 Kč

Pokud se naměřené hodnoty pohybují okolo hranice pro vážnější sankci, obraťte se raději na kvalifikovanou právní pomoc.

8. Závěr

S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že právní úprava dopadající na provádění dechových a krevních zkoušek je komplikovaná a v praxi může působit problémy (viz bod 5. výše).

V praxi jsou známy i případy, kdy řidiči měli pozitivní dechovou zkoušku přesto, že alkohol před jízdou nepožili. Ani nejmodernější přístroje totiž nejsou bezchybné a jejich měření nejsou rovněž absolutně přesná a průkazná.

Máte-li pochybnosti o správnosti výsledku dechové či jiné zkoušky, odmítněte výsledky měření a obraťte se na kvalifikovanou právní pomoc.

Zejména pak mějte na paměti, že výsledek do 0, 24 promile včetně by měl být ve většině případů negativní zkouškou na přítomnost alkoholu (viz bod 3. výše).

Dále je třeba vždy mít na paměti, že neuposlechnutí výzvy k podrobení se vyšetření je přestupkem, za který hrozí podstatná sankce, a to i tehdy, je-li výzva v rozporu se zákonem (viz bod 5. výše). Zároveň však může odmítnutí „zachránit“ řidiče od trestního řízení v případech, kdy by výsledek zkoušky prokázal hladinu alkoholu nad 1 promile.

Naše právní kancelář Vám dokáže pomoci jak ve správním, tak trestním řízení, pokud u Vás vyšetření odhalilo jakoukoliv hladinu alkoholu v těle.

Pro více informací se prosím  obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz; tel: +420604242241 nebo na spolupracujícího advokáta Mgr. Karla Machačku, e-mail: kmachacka@kuceralegal.cz; tel: +420734854856, popřípadě na sekretariát, e-mail: info@kuceralegal.cz; tel: +420737235119.