Vládní návrh zákona č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela“), byl v červnu minulého roku předložen Poslanecké sněmovně. Po poměrně razantních pozměňovacích návrzích Senátu byl Poslaneckou sněmovnou schválen v původním znění a chvíli před vánočními svátky podepsán prezidentem.
Ve Sbírce zákonů byla Novela publikována 31. prosince s tím, že její část nabyla účinnosti již k 1. lednu 2013. Je tedy zřejmé, že je dáno velmi málo času k seznámení se s novou úpravou.
Důvodem pro přijetí byla zejména snaha o boj proti nekalým praktikám některých plátců a nedostatečnost sankcí v rámci správy daně z přidané hodnoty. Správce daně měl sice možnost u daného plátce zrušit jeho registraci, pokud však tento dosáhl zákonem požadovaného obratu, došlo u něj k opětovné registraci na základě a v souladu se zákonem.
K pojmu „nespolehlivý plátce“
Novela nově zavádí v ustanovení § 106a institut tzv. nespolehlivého plátce. Tím se rozumí takový plátce, který závažným způsobem porušil své povinnosti vztahující se ke správě daně a správce daně rozhodnul, že tento plátce je nespolehlivým plátcem. Porušení povinností pak nemusí vyplývat pouze ze zákona o DPH, ale i daňového řádu. Příkladem tedy může být povinnost podat daňové tvrzení, povinnost uhradit daň, povinnost součinnosti se správcem daně při daňové kontrole, při ověřování skutečností uvedených v daňovém tvrzení nebo registračních údajích.
Co se týče výkladu pojmu „závažným způsobem“, dle důvodové zprávy musí toto jednání svou intenzitou ohrožovat veřejný zájem na řádném výběru daně z přidané hodnoty. Nejde tedy o drobné formální porušení povinnosti poplatníka. Dle vyjádření Ministerstva financí se má jednat o výše zmíněný nástroj v boji proti nekalým praktikám některých daňových subjektů, nikoli o nástroj pro sankcionování běžných plátců, kteří jinak plní řádně své daňové povinnosti. Skrze správní uvážení má správce daně jednotlivá porušení posuzovat zejména s ohledem na osobu plátce, jeho dosavadní zkušenosti s tímto plátcem a s ohledem na to, jakou míru rizika pro veřejné rozpočty porušení dané povinnosti představuje. Žádné přesnější požadavky na „vážnost“ však zákon neobsahuje.
Problému vágnosti celé definice nespolehlivého plátce nepomáhá ani v důvodové zprávě zmíněná následná konkretizace (a její přizpůsobování v čase) výkladovými stanovisky Generálního finančního ředitelství. I předkladatelé zákona sdílí názor autora článku, že řešení problému formou podzákonného právního předpisu je proti zásadám právního státu, pravděpodobně i protiústavní.
Oproti běžnému řízení se v rámci institutu nespolehlivého plátce zavádí místo obecné třicetidenní odvolací lhůty pro podání odvolání jen lhůta patnáctidenní. Odvolání se však přiznává odkladný účinek. Po právní moci rozhodnutí příslušný správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, že příslušný plátce je nespolehlivým plátcem. Tato informace je pak dostupná např. skrze aplikaci ARES na stránkách Ministerstva financí.
Pokud by se chtěl dotyčný subjekt „nálepky“ nespolehlivého plátce zbavit, nesmí pod dobu alespoň 1 roku porušit závažným způsobem povinnosti vztahující se ke správě daně. Poté správce daně rozhodne, že se již o nespolehlivého plátce nejedná a tuto informaci zveřejní taktéž způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Sankcí spojenou s vedením v seznamu je pak nemožnost volby zdaňovacího období, to je pro dotyčného poplatníka 1 kalendářní měsíc.
Důsledky pro „spolehlivé“ plátce – riziko povinnosti uhradit daň za svého obchodního partnera z titulu ručení
Institut nespolehlivého plátce však nezatěžuje jen subjekty, proti kterým je Novela primárně zaměřena, nýbrž i subjekty, které své daňové povinnosti plní řádně a rozhodnou se s nespolehlivým plátcem obchodovat. Novela v těchto případech zavádí ručení příjemce plnění, které podléhá DPH, za nezaplacenou daň, pokud příjemce přijímá zboží od osoby, která je označena jako „nespolehlivý“ plátce. K tomu viz § 108a Novely:
„Oprávněný příjemce, kterému vznikla povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit v souvislosti s přijetím vybraných výrobků z jiného členského státu, ručí za nezaplacenou daň z dodání tohoto zboží třetí osobě osobou, která toto zboží pořídila z jiného členského státu, ledaže prokáže, že přijal veškerá opatření, která od něj mohou být rozumně požadována, aby ověřil, že daň bude osobou, která toto zboží pořídila, řádně zaplacena.“
Názor Ministerstva financí je takový, že tímto způsobem nebude mít nikdo zájem s nespolehlivými plátci obchodovat a tak dojde k jejich vyloučení ze systému DPH. Naproti tomu prezidium Hospodářské komory České republiky zastává názor zcela opačný – „stát tímto přenáší svoji neschopnost za výběr daní na slušné podnikatele! Podnikatelský subjekt již dnes musí kontrolovat, zda neobchoduje se subjektem v insolvenci a musí kontrolovat i seznam nespolehlivých plátců DPH.“
Se zmiňovanou kontrolní činností souvisí i další nově zavedené povinnosti plátců DPH. Novelizovaný § 96 zákona o DPH zakotvuje nutnost uvádět v přihlášce k registraci plátce také čísla všech účtů u poskytovatelů platebních služeb, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost. V návaznosti na toto ustanovení se rozšiřuje ručení příjemce zdanitelného plnění, byla-li úplata poskytnuta bezhotovostním převodem na jiný účet, než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn.
V konečném důsledku tedy Novela určená pro boj s nekalými praktikami postihuje spíše zákona dbalé obchodníky, u kterých minimálně zvýší administrativní zátěž při průběžném ověřování dalšího registru pro kontrolu svých obchodních partnerů, zda se daný partner nestal nespolehlivým plátcem a jaké bankovní účty u správce daně eviduje.
Snížení základu daně z příjmů darem „neziskovému sektoru“
Vláda na jednání 17. dubna projednala a schválila, kromě jiných návrhů, i novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů související s přijetím zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). V rámci návrhu novely je kromě dalšího zasahováno i do daňově uznatelných výdajů ve formě darů subjektům z neziskového sektoru.
Novela předně opouští současný pojem „poplatníků, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání“ a nahrazuje ho spojením „veřejně prospěšných poplatníků“. Těmi se obecně rozumí jak poplatník, který dle svého zakladatelského právního jednání, statutu, zákona nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci vykonává jako svou hlavní činnost veřejně prospěšnou činnost, tak i např. organizační složka státu, obec, státní fond či příspěvková organizace. A není-li prokázán opak, má se za to, že poplatník se statusem veřejné prospěšnosti je taktéž veřejně prospěšným poplatníkem.
Na obecná ustanovení pak navazuje novelizované znění § 15 (nezdanitelná část základu daně), který umožňuje odečíst od základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnuté veřejně prospěšným poplatníkům, avšak s výjimkou poplatníků, kteří z hlediska své formy mohou získat status veřejné prospěšnosti, ale tento statut nemají. Co se týče poskytování darů fyzickým osobám, zůstává toto prakticky nedotčeno. Totožná změna pak nastává i v § 20 odst. 8 (základ daně a položky snižující základ daně), kde je možno od základu daně sníženého podle § 34 odečíst bezúplatné plnění poskytnuté stejnému okruhu subjektů.
Pro zachování daňově uznatelných výdajů skrze dary právnickým osobám je tedy třeba pamatovat na to, že pokud daná osoba nemá status veřejné prospěšnosti, nebude se v případě schválení novely v navrhovaném znění jednat o takový výdaj.
Závěr:
Na základě výše uvedeného je tedy zřejmé, že bude možné „cejchovat“ daňové podvodníky nálepkou „nespolehlivého plátce“. Tato nálepka je odstranitelná, pokud se podvodník takzvaně časem udobří. Toto cejchování se však dotkne zejména poctivých obchodních partnerů těchto nespolehlivých plátců, kteří se vystavují riziku ručení za nezaplacenou daň. Takový obchodní partner pak bude postaven před volbu, kdy buď v důsledku ocejchování svého obchodního partnera přeruší mnohdy i dlouhodobou spolupráci (což na něj může mít negativní ekonomický dopad) nebo bude riskovat placení daně z titulu ručení.
Změnou v oblasti snižování daní v neziskovém sektoru je zejména zřejmý úmysl vázat daňové výhody na status veřejné prospěšnosti. První připravovanou změnou v tomto ohledu je vázání daňově uznatelného snížení základu dani darem právnické osobě právě na status veřejné prospěšnosti. Lze však očekávat, že následovat budou i změny další s tendencí daňové zvýhodňovat právě držitele statusu veřejné prospěšnosti.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz ; tel: +420604242241.
Napsal: Mgr. Jiří Kučera