Nejvyšší čas pro povinné přizpůsobení společenské smlouvy dle ZOK

Již nějakou dobu je účinný zák č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Závěrečná ustanovení pak určují pro obchodní korporace důležité datum, a to konkrétně 30. 6. 2014. Důležitost tohoto data je dána ustanovením §777 odst. 1 ZOK, které stanoví, že ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK, se zrušují dnem nabytí účinnosti ZOK. Ustanovení § 777 odst. 2 ZOK pak stanoví šestiměsíční lhůtu k tomu, aby obchodní korporace přizpůsobily své společenské smlouvy právní úpravě ZOK. Upravenou společenskou smlouvu je pak nutno doručit do sbírky listin. Sankcí za nesplnění této povinnosti může být až zrušení obchodní korporace s likvidací.
Jelikož se lhůta pro přizpůsobení se ZOK pomalu blíží ke konci, je vhodné připomenout toto téma, a to zejména pro korporace, které dosud své společenské smlouvy nepřizpůsobily.

1.    Částečné přizpůsobení
Obligatorní, tedy povinné přizpůsobení se týká pouze kogentních norem ZOK. Ustanovení společenských smluv, která nejsou v rozporu s kogentními normami ZOK, zůstávají i nadále v platnosti. V rámci povinných změn je zejména potřeba upravit do souladu se ZOK ustanovení týkající se obchodních podílů (dle ZOK již jen „podílů“) u s.r.o, resp. akcií u a.s. Dále je také nutné zaměřit se na kompetence valné hromady a úpravu statutárních orgánů.

Jak dále vyplývá z ustanovení §777 odst. 4 ZOK se budou ustanovení, která upravovala práva a povinnosti společníků nadále řídit zrušeným obchodním zákoníkem. Důsledkem toho vznikne dvoukolejnost právní úpravy, kdy se určitá část společenské smlouvy bude řídit ZOK a část týkající se práv a povinností společníků obchodním zákoníkem. Jelikož dosud není zřejmé, jak přesně by tento systém měl v praxi fungovat a která konkrétní práva a povinnosti společníků by se měla řídit obchodním zákoníkem, je dle našeho názoru tato varianta problematická a do budoucna může pro obchodní korporaci založit stav právní nejistoty, ze kterého vyplyne potřeba nákladných právních analýz vztahů ve společnosti.

2.    Kompletní přizpůsobení – opt-in
S ohledem na výše uvedené je tedy vhodné zvážit možnost dle § 777 odst. 5 ZOK, které dává obchodní korporaci možnost nejpozději do 2 let ode dne účinnosti ZOK podřídit se ZOK jako celku, vyloučit tak výše uvedenou dvoukolejnost právní úpravy a odstranit stav právní nejistoty. Obchodní korporace se tak bez dalšího bude ve všech právních vztazích řídit úpravou ZOK. Přestože lhůta pro využití této možnosti je dvouletá, je vhodné tuto změnu provést společně s výše uvedeným povinným přizpůsobením, čímž se sníží náklady na notářský zápis a poplatek za návrh na zápis od obchodního rejstříku.

3.    Revize stanov a nové možnosti dle ZOK
Obchodním společnostem lze doporučit, aby v rámci provedení výše uvedeného přizpůsobení se ZOK, a to ať již částečného či kompletního, důsledně zrevidovali celou společenskou smlouvu, neboť ZOK může podstatně narušit nastavená korporátní pravidla. Dále však ZOK může nabídnout nové možnosti, které mohou pomoci zlepšit fungování korporace.
Z důvodu omezeného rozsahu tohoto článku se omezíme pouze na demonstrativní výčet nových možností pro společnosti s ručením omezeným.

Rezervní fond a základní kapitál   pro s.r.o. může být přínosem skutečnost, že již nadále nemusí mít rezervní fond a svůj základní kapitál může snížit až na minimální výši 1,- Kč/vklad.
Rozhodování na valné hromadě i mimo valnou hromadu

Další významnou změnou je umožnění rozhodování mimo valnou hromadu, tzv. rozhodování „per rollam“. Tímto způsobem je možné rozhodovat bez nutnosti pořizování notářského zápisu, neboť dle § 175 odst. 3 ZOK již postačí pouze ověřený podpis.
Pro hlasování na valné hromadě je pak možné využít i technických prostředků umožňujících distanční hlasování, jako např. videokonference. Tyto prostředky však musí umožňovat ověření totožnosti osoby.
Dále je možné využít korespondenčního hlasování, kdy společníci odevzdají své hlasy písemně před konáním valné hromady.
Podíly

Společník v s.r.o. může nově vlastnit i více podílů, přičemž tyto podíly mohou být různé, resp. mohou s nimi být spojená různá práva. Podíl (případně i více podílů) může být rovněž vtělen do tzv. „kmenového listu“, což je cenný papír na řad. Tento cenný papír je pak bez dalších omezení volně převoditelný.

4.    Závěr
Korporace, které dosud nepřizpůsobily svou společenskou smlouvu ZOK tak mají nyní nejvyšší čas dostát své zákonné povinnosti. S ohledem na výše uvedené pak lze pro zvýšení právní jistoty doporučit kompletní podřízení společenské smlouvy ZOK, provedení její celkové revize stávající společenské smlouvy tak, aby nejen odpovídala kogentním normám ZOK, ale aby zároveň umožnila využítí všech nových možností, které ZOK nabízí dle potřeb korporace.
Závěrem je pak vhodné připomenout, že revizemi by měly projít i smlouvy o výkonu funkce, protože pokud nebudou do 30. 6. 2014 odpovídat požadavkům ZOK, pak bude dána právní domněnka, že výkon funkce je bezplatný. Každý statutární orgán by tak tímto měl být motivován k tomu, aby svou smlouvu o výkonu funkce rovněž uvedl do souladu se ZOK. Rozbor tohoto tématu však již přesahuje možnosti tohoto článku.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz ; tel: +420604242241.

    Máte dotazy na naše služby?

    Ozvěte se nám ještě dnes

    +420 273 134 333