1. Úvod
Nejvyšší soud a Ústavní soud pravidelně rozhodují v otázce náhrady nemajetkové újmy, způsobené nepřiměřenou délkou řízení a nedůvodnými průtahy v řízení. Vedle náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonně vedeným trestním stíháním se jedná o jednu z nejčastěji judikovaných otázek ve věci nároku na náhradu škody po státu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem (dále jen „ZOŠ“).
Dle ustanovení § 13 ZOŠ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené či přiměřené lhůtě.
Zákon dále v § 31a odst. 3 stanoví, že je soud při posuzování újmy povinen přihlédnout zejména k (a) celkové délce řízení, (b) složitosti řízení, (c) jednání poškozeného, (d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a (e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Zákon však již podrobnější úpravu neobsahuje.
Jelikož daná otázka je tedy v zákoně upravena pouze obecně, soudy si k určení výše nároku vytvořily podrobnou metodiku, která stanoví například jak bližší specifikaci podmínek pro přiznání tohoto nároku, tak faktory, které ovlivňují výši přiznané náhrady.
2. Účel odškodnění
Účelem odškodnění poškozeného, jehož řízení trvá bez jeho zavinění nepřiměřeně dlouhou dobu, je dle Nejvyššího soudu kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden, a v níž byl tak udržován. Odškodňována je tedy újma způsobená nejistotou ohledně výsledku řízení a s ním souvisejícím právním postavením poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010).
Jiné následky, které poškozenému v důsledku nepřiměřeně dlouhé doby řízení vzniknou, jsou zvláštními nároky a jsou odškodňovány nezávisle na vyčíslení nemajetkové újmy za délku řízení; takovými nároky může být např. odškodnění v případě zásahu do práva na rodinný život v důsledku nepřiměřené doby trvání řízení o výchově dětí, atp. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4091/2011).
- Podmínky pro přiznání odškodnění
Základní podmínkou pro to, aby mohl být poškozenému za příliš dlouho trvající řízení přiznán nárok na náhradu nemajetkové újmy po státu, je nepřiměřenost délky trvání tohoto řízení, kterou soudy posuzují vždy v každém konkrétním případě individuálně a dle specifických okolností každého řízení s tím, že je zapotřebí vzít v úvahy všechny okolnosti samostatně, jakož i v jejich souhrnu. Soudy však za účelem harmonizace úpravy zpravidla vycházejí z judikaturou ustálené metodiky, která daná pravidla zobecňuje a sjednocuje.
Při posouzení, zda byla délka řízení přiměřená, se rovněž přihlédne ke kritériím § 31a odst. 3 ZOŠ, tedy k tomu, jaká byla celková délka řízení a jeho složitost, zda poškozený svým jednáním přispěl k prodloužení či naopak zkrácení této doby, jakým způsobem k délce řízení přispěly orgány veřejné moci (tj. soudy) a též k tomu, jaký mělo řízení význam pro poškozeného.
Při posuzování délky řízení je za počátek řízení považován okamžik, kdy byl soudu či jinému orgánu veřejné moci doručen návrh na zahájení řízení (žaloba), kdy bylo účastníkovi doručeno usnesení o zahájení řízení, okamžik sdělení obvinění či podání přihlášky v insolvenčním řízení. Okamžik skončení řízení je pak posuzován jednotně, a to jako okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v řízení vydáno.
Posouzení přiměřenosti délky řízení je dále ovlivňováno složitostí posuzované věci. V této souvislosti se posuzuje zejména počet instancí, jež v daném řízení rozhodovaly, jakož i skutková, procesní a právní složitost věci. Je pochopitelné, že čím je složitost věci vyšší, tím spíše je odůvodněna vyšší délka celého řízení.
Při posouzení chování poškozeného je zohledňováno zejména to, jak poškozený svými aktivními úkony přispěl, či alespoň usiloval o zkrácení délky řízení. V této souvislosti se kladně hodnotí zejména návrhy na odstranění průtahů v řízení a žádosti o určení lhůty k provedení úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Naopak, pokud se poškozený dopouštěl obstrukčního jednání (zcela zjevně neúspěšné opravné prostředky, námitky, apod.), soud bude při posuzování přiměřenosti délky řízení tyto skutečnosti hodnotit v neprospěch tohoto poškozeného.
Neméně podstatným faktorem je též význam věci, v níž dochází k nedůvodným průtahům, pro poškozeného. Význam řízení je zvyšován u určitých typově určených věcí (trestní stíhání, pracovněprávní věci, věci osobního stavu), dále pak např. vysokým věkem poškozeného, jeho nepříznivým zdravotním stavem, apod. Všechny okolnosti nicméně soud samozřejmě hodnotí v každém konkrétním případě individuálně, s přihlédnutím ke specifikům každého případu.
3. Výše odškodnění
Jak bylo řečeno výše, hodnota nemajetkové újmy přiznávané za průtahy v řízení vychází z jednotné metodiky vyšších soudů, vytvořené v průběhu rozhodovací praxe, jakož i ze stanoviska Nejvyššího soudu k této problematice, publikovaného dne 13. 4. 2011 pod sp. zn. Cpjn 206/2010.
Soudy dovodily, že výše odškodnění musí odpovídat závažnosti způsobené újmy, nicméně přiměřenou výši odškodnění představuje základní částka 15.000,- až 20.000,- Kč za každý rok řízení.
Rozhodovací praxe však již dospěla k závěru, že dva roky trvání řízení jsou obecně přijatelné, a doba trvání řízení do dvou let je ještě přiměřenou dobou trvání řízení. S ohledem na tuto skutečnost je náhrada právě za první dva roky řízení přiznávána v poloviční výši.
Základní částka pak může být dle konkrétních okolností navýšena či snížena až o 50 %, a to s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 ZOŠ (viz výše).
Zároveň platí, že při určování výše náhrady lze přihlédnout též k dalším okolnostem, jmenovitě např. zda je délkou daného řízení poškozeno více poškozených, zdali je rozhodnutí ve věci konstitutivní (zakládá práva a povinnosti) či deklaratorní (práva a povinnosti pouze potvrzuje), zdali byly v řízení podány pouze zjevně neúspěšné opravné prostředky, apod.
4. Uplatnění nároku
Nárok na uplatnění nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem orgánů veřejné moci je zapotřebí uplatnit u orgánu, který se tohoto nesprávného úředního postupu dopustil, případně u orgánu, u kterého zákon stanoví. V případě újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení je tímto orgánem Ministerstvo spravedlnosti.
Ministerstvo spravedlnosti následně nárok poškozeného předběžně projedná, a rozhodne buďto o přiznání nároku, jeho částečném přiznání či nepřiznání. V případě, že nebude nárok ministerstvem přiznán zcela dle požadavku poškozeného, může se poškozený následně domáhat svého nároku u soudu, ne však dříve, než šest měsíců poté, co svůj nárok uplatnil u Ministerstva spravedlnosti.
V této souvislosti je nutné poznamenat, že náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení je možné se domáhat též, pokud řízení dosud neskončilo, ale je zřejmé, že rozhodnutí nebude v přiměřené lhůtě ukončeno.
Pokud se jedná o promlčení nároku, promlčecí doba neskončí dříve, než za šest měsíců ode dne, kdy skončilo dané řízení, ve kterém docházelo k nedůvodným průtahům. V průběhu projednávání nároku u Ministerstva spravedlnosti se promlčecí doba staví, a to maximálně na dobu šesti měsíců.
5. Závěr
Právo účastníka řízení na to, aby byla jeho věc rozhodnuta a projednána v přiměřené lhůtě, je nezanedbatelnou součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezuje článek 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i čl. 36 Listiny základních práv ČR.
Možnost, aby se ten účastník, v jehož řízení dochází k nedůvodným průtahům, domáhal po státu odškodnění za nepřiměřenou délku tohoto řízení, je tak nezbytnou součástí tohoto práva na spravedlivý proces.
Soudy České republiky tuto problematiku rozhodují poměrně pravidelně a jednotně, a s ohledem na skutečnost, že zákonná úprava této otázky je poměrně strohá, v průběhu své rozhodovací praxe soudy zavedly poměrně jednotnou a srozumitelnou metodiku k posouzení, jakými faktory je výše přiznávané nemajetkové újmy ovlivňována, a v jaké výši by měla být tato náhrada zpravidla poskytována.
Poškozenému, v jehož řízení dochází bez jeho viny k nedůvodným průtahům v řádu několika let, lze tedy jen doporučit, aby se vůči státu domáhal odškodnění za takto způsobenou nemajetkovou újmu.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz; tel: +420604242241 nebo na spolupracujícího advokáta Mgr. Karla Machačku, e-mail: kmachacka@kuceralegal.cz; tel: +420734854856, popřípadě na sekretariát, e-mail: info@kuceralegal.cz; tel: +420737235119.
Napsal: Jiří Kučera