Poslanecká sněmovna v současné době ve druhém čtení projednává novelu zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen „IZ“). Smyslem novely je omezit podvodné společnosti, které se zabývají oddlužením a profitují z nezáviděníhodné situace dlužníka, vyloučit šikanózní insolvenční návrhy a celkově zprůhlednit insolvenční řízení. Ministerstvo spravedlnosti chce prostřednictvím změny zákona také zpřísnit podmínky pro poskytování poradenství v oblasti oddlužení.
I. Oddlužení
a) Návrh na povolení oddlužení
Novela se v největší míře dotýká oddlužení jako způsobu řešení úpadku, upravuje především způsoby podání návrhu na povolení oddlužení a zavádí institut akreditovaného poskytovatele služeb spojených s oddlužením.
Dle § 389 IZ může dlužník insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o právnickou nebo fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání. Spolu s insolvenčním návrhem je dlužník povinen podat insolvenčnímu soudu návrh na povolení oddlužení. Podala-li insolvenční návrh jiná osoba, je dlužník oprávněn podat návrh na povolení oddlužení rovněž sám, a to do 30 dnů poté, co obdrží insolvenční návrh.
Novela zavádí nový § 390a, dle kterého musí být návrh na povolení oddlužení za dlužníka sepsán a podán advokátem, notářem, insolvenčním správcem, nebo tzv. akreditovanou osobou (viz dále). Novela dále vyžaduje, aby byl návrh podán na předepsaném formuláři.
Dlužník je nicméně oprávněn návrh na povolení oddlužení podat sám, a to za předpokladu, že má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu či pokud vykonal zkoušku insolvenčního správce. Je-li dlužníkem právnická osoba, musí být tyto podmínky splněny u jejího zástupce.
Za předpokladu, že za dlužníka dle novely sepíše návrh na povolení oddlužení advokát, notář nebo insolvenční správce, náleží takové osobě odměna v maximální výši 4 000,- Kč (6 000,- Kč v případě oddlužení manželů). Učiní-li dané úkony akreditovaná osoba, žádná odměna jí nenáleží.
b) Konkurs namísto oddlužení
Za předpokladu, že insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí či jej zamítne, je dle § 396 IZ povinen dle dosavadní úpravy rozhodnout o řešení dlužníkova úpadku konkursem.
Ve stavu po novele, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, může rozhodnout o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Dle novely tedy insolvenční soud nově nebude povinen o řešení úpadku konkursem v takovém případě rozhodnout, ale volba tohoto způsobu bude čistě na jeho uvážení. Pokud soud nerozhodne o řešení úpadku konkursem, řízení zastaví.
Soud nicméně o volbě konkursu rozhodnout nesmí, pokud nebyl návrh na povolení oddlužení podán společně s insolvenčním návrhem (tedy nejde-li o dlužnický insolvenční návrh) a pokud insolvenční soud zjistí, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.
Jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, soud dle § 405 IZ v průběhu řízení oddlužení neschválí a rozhodne o řešení úpadku dlužníka konkursem. Dle novely bude i nadále povinen o tomto způsobu řešení úpadku rozhodnout bez uvážení, nicméně bude vázán stejnými podmínkami jako v případě odmítnutí či zamítnutí návrhu (viz výše).
Dle § 418 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, zejména jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení či pokud se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit.
Soud bude moci takto po novele postupovat rovněž za splnění již popsaných podmínek, tedy pokud návrh na povolení oddlužení nebyl podán spolu s insolvenčním návrhem a soud zjistí, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů nedostačující.
c) Akreditované osoby
Novela zavádí institut akreditované osoby pro poskytování služeb spojených s oddlužením, kterou může být pouze osoba právnická.
Dle § 418a jsou službami poskytovanými v oblasti oddlužení: sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo insolvenčního návrhu podle § 390 odst. 1 a další činnosti s tím nezbytně spojené, zejména porada s klientem a odstranění vad návrhu.
O udělení akreditace rozhoduje ministerstvo spravedlnosti na žádost, přičemž žadatel musí zejména prokázat bezúhonnost, odbornou způsobilost fyzické osoby ve smluvním vztahu k žadateli a svou veřejnou prospěšnost. Za bezúhonnou osobu se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování služeb v oblasti oddlužení nebo činností s nimi srovnatelných. Za odborně způsobilou se považuje taková osoba, která získala magisterské vzdělání v oboru právo či ekonomie na vysoké škole v ČR či uznatelné VŠ v zahraničí.
Akreditované osoby jsou povinny při poskytování služeb dlužníkům postupovat svědomitě a s odbornou péčí, přičemž nad jejich činností vykonává dohled Ministerstvo spravedlnosti. Porušením svých povinností se může akreditovaná osoba dopustit správního deliktu, za nějž lze uložit pokutu až do výše 200 tis. Kč či zákaz činnosti v oblasti oddlužení až na dobu 5 let. Novela zároveň zavádí správní delikt a přestupek poskytování služeb v oblasti oddlužení bez akreditace či neoprávněně, za něž lze uložit pokutu až do výše 500 tis. Kč.
Cílem navrhované právní úpravy dle důvodové zprávy je zabránit komerčním subjektům (tzv. „oddlužovacím společnostem“) nabízejícím dlužníkům pomoc před zahájením insolvenčního řízení, jejímž výsledkem má být vydání rozhodnutí o povolení oddlužení, resp. následné vydání rozhodnutí o schválení oddlužení, aby profitovaly z tíživé životní situace a nedostatečné informovanosti dlužníků.
d) Schůze věřitelů
Je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, stanovuje § 47 odst. 1 IZ jako obecnou podmínku svolání schůze věřitelů (i) návrh nadpoloviční většiny všech věřitelů počítaných jak „podle hlav“, tak podle výše přihlášených pohledávek, (ii) návrh insolvenčního správce nebo (iii) návrh věřitelského výboru. Novela nyní připouští i možnost soudu svolat schůzi věřitelů z úřední povinnosti, shledá-li, že je to potřebné.
II. Další významnější změny
a) Záloha na náklady insolvenčního řízení
Insolvenční zákon umožňoval doposud insolvenčnímu soudu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, a to až do výše 50 000,- Kč. Ve stavu po novele již bude záloha povinná, a to pro věřitele jako insolvenční navrhovatele.
Věřitel tak bude povinen složit zálohu ve výši 500 000,- Kč, je-li dlužníkem právnická osoba podnikatel, či 100 000,- Kč v ostatních případech. Výjimku novela stanoví pouze pro pracovněprávní pohledávky zaměstnanců a pohledávky spotřebitelů.
V souladu s novou úpravou pak insolvenční soud insolvenční návrh odmítne pro zjevnou bezdůvodnost dle § 128a také tehdy, nebyla-li záloha na náklady insolvenčního řízení věřitelem včas a řádně zaplacena.
Právo insolvenčního soudu uložit navrhovateli zálohu ve výši až 50 000,- Kč však novela ponechává. Soud tak bude stále oprávněn uložit zálohu dle svého uvážení, ale pouze v případě, bude-li insolvenčním navrhovatelem dlužník.
b) Předběžné posouzení návrhu
Novela dále přináší nový § 100a, který zavádí institut předběžného posouzení insolvenčního návrhu podaného věřitelem. Má-li dle tohoto ustanovení insolvenční soud důvodné pochybnosti o důvodnosti insolvenčního návrhu podaného věřitelem, rozhodne, že insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním spise se v insolvenčním rejstříku nezveřejňují a to až do uplynutí sedmidenní lhůty od doručení návrhu soudu. Rozhodne-li soud v této lhůtě o odmítnutí návrhu pro zjevnou bezdůvodnost, pak se nezveřejňují až do právní moci takového rozhodnutí.
Dle důvodové zprávy spočívá velký přínos navrhované právní úpravy zejména v možnosti v této prvotní fázi insolvenčního řízení předejít poškození soutěžícího subjektu v pozici dlužníka tím, že se účelový šikanózní insolvenční návrh vůbec neoznámí vyhláškou.
III. Závěr
Projednávaná novela insolvenčního zákona přináší výrazné změny v oblasti oddlužení s cílem ochrany dlužníků před oddlužovacími společnostmi, které usilují o profit z tíživé životní situace dlužníka.
Novela zavádí povinné zastoupení dlužníků při podání návrhu na povolení oddlužení (s odůvodněnými výjimkami) a zakazuje zastupování dlužníka při tomto úkonu jiným osobám než advokátům, notářům, insolvenčním správcům a subjektům, akreditovaným Ministerstvem spravedlnosti, a to pod hrozbou až půlmilionové pokuty.
Novela dále omezuje soudy v nařizování konkursu dlužníkům, jejichž návrh na povolení oddlužení byl odmítnut či zamítnut, či kteří neplnili podmínky pro povolení oddlužení, a umožňuje u těchto dlužníků řešit úpadek konkursem pouze za předpokladu, že disponují majetkem dostatečným k uspokojení věřitelů.
Novela rovněž chrání dlužníky před šikanózními insolvenčními návrhy a stanoví povinnou zálohu na náklady insolvenčního řízení věřitelům, kteří proti dlužníku podají insolvenční návrh. Za účelem ochrany slabší strany rovněž od této povinnosti osvobozuje zaměstnance dlužníka, kteří mají pohledávky z neuhrazených mezd, a spotřebitele.
Veden snahou o zamezení šikanózním návrhům, zákonodárce rovněž zavedl institut tzv. předběžného posouzení insolvenčního návrhu. Na základě novely tak bude moci soud, bude-li mít pochybnost o důvodnosti věřitelského insolvenčního návrhu, rozhodnout o nezveřejnění návrhu a ostatních dokumentů v insolvenčním rejstříku. Cílem změny tak je ochrana hospodářské soutěže před praktikami některých soutěžitelů, kteří zahájením insolvenčního řízení proti své konkurenci usilují o vyvolání dojmu nesolventnosti daného subjektu a snížení důvěryhodnosti takového soutěžitele v očích jeho obchodních partnerů.
Novelu lze shledávat jako přínosnou, neboť možnosti věřitelů v podávání šikanózních insolvenčních návrhů a vysoké množství podvodných společností, které těží z dlužníkovy tísně a neznalosti platné právní úpravy jsou velkými nedostatky současné právní úpravy a je zajisté pozitivní snaha zákonodárce o jejich odstranění.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz ; tel: +420604242241.
Napsal: Mgr. Jiří Kučera