Dne 3. 10. 2016 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh novely, kterou se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Cílem novely je především zrychlení procesu územního plánování a možnost spojení územního a stavebního řízení v jediné, tzv. společné řízení, v jehož rámci bude nyní možné rozhodnout jak o umístění, tak o realizaci stavby.
1. Územní plánování
Novela v prvé řadě přináší možnost tzv. zkráceného řízení aktualizace územně plánovací dokumentace (ÚPD), tedy zásad územního rozvoje (ZÚR) na úrovni jednotlivých krajů a územních plánů (ÚP) na úrovni obcí.
Stávající právní úprava vyžadovala, aby krajský úřad (obecní úřad) nejprve pořídil návrh aktualizace ÚPD, který zaslal dotčeným orgánům k zaslání připomínek ve lhůtě 30 dní. Úřad následně návrh doručil veřejnou vyhláškou, k níž mohl každý ve lhůtě 15 dní doručit své připomínky. Návrh pak v samostatné působnosti schvalovalo zastupitelstvo.
Novela nicméně přináší možnost tzv. zkráceného řízení o aktualizaci ZÚR či změně ÚP. Zkrácený postup pořizování aktualizace ÚPD se dle novely použije při pořizování aktualizace nevyžadující zpracování variant řešení.
Zastupitelstvo kraje rozhoduje o pořízení aktualizace ZÚR z vlastního podnětu nebo na návrh. Návrh na pořízení aktualizace ZÚR může mimo jiné podat též investor, přičemž je povinen návrh opatřit též stanovisky orgánů ochrany přírody a Ministerstva životního prostředí. Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, krajský úřad jej se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu kraje.
Rozhodne-li zastupitelstvo o pořízení aktualizace ZÚR, krajský úřad návrh doručí dotčeným orgánům k uplatnění stanovisek a námitek proti návrhu. Po uplynutí lhůty krajský úřad doručí aktualizaci ZÚR veřejnou vyhláškou, čímž aktualizace nabude účinnosti.
Obdobný postup jako u přípravy aktualizace ZÚR se uplatní v případě změny územního plánu. Úkoly krajského úřadu a zastupitelstva kraje v tomto případě přebírá obecní úřad a zastupitelstvo obce; působnost Ministerstva životního prostředí pak krajský úřad. Novela obdobně umožňuje též zkrácený postup vypracování změny regulačního plánu.
1.1. Výhody pro investory
Jak bylo uvedeno výše, novela stavebního zákona přináší investorům možnost podat přímý návrh na změnu územně plánovací dokumentace. Investor v takovém případě musí k návrhu přiložit odůvodnění změny ÚPD a návrh obsahu aktualizace ÚPD, jakož i stanoviska orgánu ochrany přírody a Ministerstva životního prostředí.
Dle důvodové zprávy zavedení zrychlených řízení o aktualizaci ZÚR a změně ÚP povede ke zkrácení doby pro pořízení těchto změn o 8 měsíců.
Pro komplexní záměr, který vyžaduje například hledání vhodných ploch a koridorů pro veřejnou infrastrukturu, je potřeba pořídit územní studii. Dle důvodové zprávy však příslušný orgán nemá vždy k dispozici dostatek prostředků na pořízení všech potřebných studií. Novela nyní dává v § 30 investorům možnost přímého zpracování územní studie na vlastní náklady.
Zadání i schválení možnosti využití této studie pro rozhodování je však stále ponecháno úřadu, a to dle důvodové zprávy proto, aby řešení nebylo navrženo na úkor veřejných zájmů.
2. Umístění a realizace stavby
Novela přináší další významné změny v oblasti územního řízení o umístění stavby dle § 84 a násl. stavebního zákona a stavebního řízení dle § 108 a násl. stavebního zákona. Mezi tyto významné změny patří zejména možnost spojení stavebního a územního řízení ve společné řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí o umístění a realizaci stavby, jakož i další změny.
2.1. Společné územní a stavební řízení
Podle platné úpravy je vedení společného územního a stavebního řízení možné pouze v případech, kdy je stavební úřad příslušný k vedení obou řízení. Územní rozhodování je svěřeno převážně obecným stavebním úřadům – orgánům územních samospráv, zatímco vydávání stavebního povolení je svěřeno jak obecným stavebním úřadům, tak speciálním a jiným stavebním úřadům (pro stavby na dráze, stavby pozemních komunikací a jiné).
Zavedení společného územního a stavebního řízení tento stav změní, neboť umožní vést jedno řízení také u staveb, které jsou v současné době v působnosti několika samostatně rozhodujících stavebních úřadů, a to zejména staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, staveb drah a na dráze, staveb dálnic a silnic, či u staveb zařízení pro přenos elektřiny atd.
Společné řízení v sobě integruje územní a stavební řízení, tomu odpovídá též vymezení dalších náležitostí řízení. Pokud jde o účastenství v řízení, ustanovení nového § 94k stavebního zákona v sobě spojuje ustanovení o účastenství ve stavebním i územním řízení.
Oznámení zahájení společného řízení odpovídá ustanovení o oznámení zahájení stavebního řízení. Nově se však upravuje situace, kdy stavební záměr zasahuje do území několika obcí. V takovém případě se doručuje oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení vyvěšením na úředních deskách příslušných obecních úřadů.
Přesto, že je společné řízení spojením dvou odlišných řízení, lhůta pro vydání rozhodnutí je upravena shodně s územním i stavebním řízením, a to 60 dní v jednoduchých věcech, 90 dní ve věcech složitých.
2.2. Společné řízení s posouzením vlivů na životní prostředí
Novela dále přináší též možnost spojení územního nebo společného řízení s řízením o posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
Celý proces společného řízení spojeného s procesem posouzení vlivů na životní prostředí je založen na součinnosti stavebního úřadu s příslušným úřadem, který je příslušný pro řízení o posouzení vlivů na životní prostředí. Stavební úřad také komunikuje se žadatelem, vyzývá k odstranění nedostatků podání, přerušuje řízení.
Základní princip projednání stavebního záměru je založen na zásadě, že stavební úřad nenařizuje povinné veřejné ústní jednání, ale stanoví lhůtu, ve které mohou účastníci řízení uplatnit námitky a veřejnost připomínky k záměru z hlediska vlivů na životní prostředí; v této lhůtě mohou dotčené orgány případně doložit svá závazná stanoviska.
V případě společného povolení, ve kterém byl integrován proces EIA, je ze zákona stanovena lhůta pro vydání společného povolení delší, tj. 90 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech, zejména u souboru staveb, musí stavební úřad rozhodnout nejdéle do 120 dnů.
3. Závěr
Jak bylo uvedeno výše, novela stavebního zákona se nese v duchu usnadnění a zrychlení procesů územního plánování, jakož i stavebního a územního řízení.
V oblasti územního plánování byly zavedeny instituty zrychleného řízení o aktualizaci zásad územního rozvoje a řízení o změně územního plánu, které přináší možnost iniciativy investorům a procesy změn územně plánovací dokumentace urychlují. Investorům byla dána zároveň možnost na vlastní náklady vypracovat územní studii, avšak na základě zadání a schválení úřadu.
Nejvýznamnější změnou je však zavedení společného územního a stavebního řízení, spojeného s řízením o posouzení vlivů na životní prostředí. Spojení těchto jednotlivých řízení do jediného procesu, vedeného stavebním úřadem, lze bezesporu považovat za významný krok k urychlení stavebních řízení a usnadnění procesu umisťování a realizace staveb.
Novela urychlení procesů přispívá také tím, že přestože spojuje několik řízení s vlastními lhůtami v délce 60 dní, lhůty pro vydání rozhodnutí společného řízení až na výjimky nemění a řízení ponechává v gesci jediného stavebního úřadu.
Společná řízení jsou nicméně pro investory pouze fakultativní, sám investor si dle důvodové zprávy může zvolit, zda půjde cestou oddělených řízení či cestou společného řízení, a to zejména s ohledem na aktuální dostupnost povinných podkladů k návrhu, apod.
Novela byla dne 3. 10. 2016 předána vládou do Poslanecké sněmovny, před očekávaným urychlením stavebních řízení a významným usnadněním pozice investorů tedy stále leží celý legislativní proces.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz; tel: +420604242241 nebo na spolupracujícího advokáta Mgr. Karla Machačku, e-mail: kmachacka@kuceralegal.cz; tel: +420734854856, popřípadě na sekretariát, e-mail: info@kuceralegal.cz; tel: +420737235119.
Napsal: Jiří Kučera