1. Úvod
Dne 1. ledna 2018 nabyl účinnosti dlouho očekávaný zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „SZ“) a dalších 43 souvisejících zákonů. Tato novela byla připravována již velmi dlouho dobu a byla velkým předmětem zájmu.
Novela sledovala několik cílů, z nichž hlavním byla podpora výstavby v České republice. Prostředkem k dosažení tohoto cíle pak mělo být zjednodušení a zrychlení povolovací řízení. Vybrané zásadní změny jsou stručně popsány v tomto článku. Kompletní přehled změn však rozsah tohoto článku přesahuje.
2. Společné řízení aneb jedno rozhodnutí, jedno odvolání
SZ po novele umožňuje využít tzv. společného řízení, které v sobě spojuje územní a stavební řízení. Výsledkem společného řízení je vydání jednotného společného povolení, kterým se (i) umístí stavba a zároveň (ii) dojde k jejímu povolení.
Proti rozhodnutí ve společném řízení je samozřejmě přípustný jeden opravný prostředek – odvolání a následně správní žaloba.
Na volbě stavebníka. Využití společného řízení není povinné a každý stavebník si tedy může zvolit, zda je využije nebo se vydá klasickou cestou samostatného územního a stavebního řízení. V některých případech může být takový postup pro stavebníka výhodnější. Bude se jednat zejména o složitější projekty, kde jsou značné náklady na přípravu projektové dokumentace a množství dotčených orgánů a případný neúspěch ve společném řízení by tak představoval citelný zásah.
Soubor staveb. Společné řízení může být vedeno jak pro samostatnou stavbu, tak pro soubor staveb. Stavby však spolu musí vzájemně souviset. Je-li pro jednotlivé stavby dána působnost různých stavebních úřadů, povede společné řízení stavební úřad příslušný pro stavbu hlavní. Stavební úřady jinak příslušné k povolení vedlejších staveb budou v pozici tzv. dotčených orgánů.
Délka trvání. Společné řízení by ve většině případů mělo trvat maximálně 60 dní. Pouze ve složitých případech je možné lhůtu pro vydání rozhodnutí prodloužit na 90 dní.
Platnost. Platnost společného povolení je 2 roky ode dne nabytí právní moci. Na žádost může být stanovena delší lhůta, maximálně však 5 let.
3. Bez kolaudace a limitů pro výstavbu
Bez omezení. Velkou výhodou pro menší projekty (rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci) je možnost realizace stavby bez omezení jejich zastavěné plochy (dříve byly omezeny výměrou do 150 m2), a to pouze na základě nově stanovených požadavků na ohlášení stavby.
Rodinný dům může stavebník po jeho dokončení hned užívat a nebude již vyžadována kolaudace. Stavebník je povinen zajistit pouze provedení stanovených zkoušek a měření dle zvláštních právních předpisů.
Kolaudace. Povinnost kolaudace zůstává u staveb, k jejichž užívání byl podle dosavadní právní úpravy vyžadován kolaudační souhlas. Jedná se tedy o stavby, u nichž je zvýšená potřeba ochrany veřejných zájmů (např. stavby nemocnic, dálnic, škol, stavby infrastruktury apod.). Pro tyto stavby je rovněž nutné vést kolaudační řízení, pokud žádost bude vykazovat nedostatky nebo nebudou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu.
4. Zjednodušení EIA
Novela dále umožňuje integraci procesu posuzováním vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), a to jedním z následujících způsobů:
- Územní řízení spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí, kde je tedy EIA integrována do územního řízení
- Společné územní a stavební řízení spojené s EIA
V rámci této integrace bude stavební úřad v řízení komunikovat jak se stavebníkem, tak s úřadem příslušným k procesu EIA (tj. s krajským úřadem nebo Ministerstvem životního prostředí). Závazné stanovisko o vlivu na životní prostředí tedy bude vydáváno v rámci územní / společného řízení a nebude tak nutné vést další samostatné řízení.
Stejně jako v případě společného řízení, je využití tohoto institutu na volbě stavebníka. I zde má tedy možnost vést samostatné řízení EIA, jako tomu bylo doposud.
5. Další novinky
Další novinky, které mají zjednodušit proces výstavby, jsou následující:
- zavedení zjednodušeného postupu při pořizování změn územně plánovací dokumentace (tj. při aktualizaci zásad územního rozvoje pro území kraje, při změnách územního plánu obce či při změně regulačního plánu pro území obce), a to v případech, kdy není potřeba zpracovávat pro dané území rozdílné varianty řešení;
- zkrácení lhůty pro podání návrhu na zrušení územně plánovací dokumentace, a to na pouhý 1 rok ode dne nabytí její účinnosti;
- možnost zpracování územní studie na žádost a náklady stavebníka;
- stanovení povinnosti uveřejňovat dokumenty územního plánování na internetu (tj. na webových stránkách jednotlivých obcí a krajů), a dále na portálu územního plánování na adrese.
6. Omezení účasti spolků
Novela rovněž omezuje možnost spolků stát se účastníky územních nebo stavebních řízení. Tyto spolky tak mohou být účastníky pouze u staveb, které povinně podléhají EIA (např. letiště, dálnice, spalovny nebo skládky nebezpečných odpadů).
Spolek musí rovněž v době vstupu do řízení existovat alespoň po dobu 3 let.
7. Závěr
Cílem článku nebylo přinést vyčerpávající přehled všech změn, které novela stavebního zákona přinesla, ale poukázat pouze na některé nejvýznamnější z nich. Zda tyto změny povedou k deklarovanému cíli, tedy k podpoře výstavby v České republice, a to prostřednictvím urychlení a zjednodušení územního a stavebního řízení i procesu EIA, se ukáže až po delší době.
Celkově však lze novelu hodnotit jako přínosnou, neboť nenutí stavebníky do nových typů integrovaných řízení a ponechává jim možnost volby, zda preferují starý či nový způsob.
S ohledem na složitost a specifika těchto řízení však lze doporučit zastoupení kvalifikovaným odborníkem.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz; tel: +420604242241 nebo na spolupracujícího advokáta Mgr. Karla Machačku, e-mail: kmachacka@kuceralegal.cz; tel: +420734854856, popřípadě na sekretariát, e-mail: info@kuceralegal.cz; tel: +420737235119.
Napsal: Jiří Kučera