Novela zákoníku práce

1. Úvod

Poslanecká sněmovna v současné době projednává novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, která byla vyvolána potřebou souladu naší právní úpravy s judikaturou a právními předpisy EU. Zákoník práce byl od svého vzniku již 39 krát novelizován, poslední velkou novelou byl zákon č. 303/2013 Sb., přijatý s cílem přizpůsobit ostatní právní předpisy nové soukromoprávní úpravě.

Současná novela se věnuje hned několika okruhům, především mění dosavadní úpravu změny pracovního poměru, do českého právního řádu zavádí podrobnější úpravu home office, definuje pojem vrcholového řídícího zaměstnance a přináší flexibilnější úpravu jejich pracovního poměru, mění způsob počítání dovolené a zasahuje též do úpravy přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu.

2. Změna pracovního poměru

Dosavadní zákoník práce upravuje tuto problematiku v § 41 a násl. jako převedení na jinou práci a přeložení. Dle § 41 je zaměstnavatel povinen zaměstnance převést na jinou práci, pokud např. zaměstnanec dlouhodobě pozbyl způsobilost konat práci, nesmí-li dle pracovně-lékařského posudku nadále konat práci pro pracovní úraz či nemoc z povolání, jde-li o těhotnou zaměstnankyni a je-li pro ni tento druh práce zakázán, atp. V případě, že zaměstnanec dočasně pozbyl předpoklady pro jím vykonávanou práci, zaměstnavatel má možnost jej převést na jinou práci.

Zaměstnavatel musí primárně takto zaměstnance převést v rámci pracovní smlouvy, teprve poté je oprávněn jej převést na jinou vhodnou práci, a to i bez jeho souhlasu.

Od účinnosti novely bude již zaměstnavatel v případě pozbytí předpokladů pro výkon práce zaměstnancem povinen tohoto zaměstnance převést na jinou práci. Zásadní změna nastane v případě, pokud nebude zaměstnavatel schopen zaměstnance převést na shodnou práci dle pracovní smlouvy; zaměstnavatel pak bude povinen zaměstnanci nabídnout jinou vhodnou práci.

Pokud zaměstnavatel nenabídne jinou vhodnou práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele, po jejíž dobu náleží zaměstnanci plná náhrada mzdy (platu). Pokud však zaměstnavatel jinou vhodnou práci nemá či zaměstnanec svým zaviněním způsobil, že není schopen konat původní práci, náhrada mzdy (platu) nenáleží. Odmítne-li naopak zaměstnanec jinou vhodnou práci, jde o překážku na straně zaměstnance, za níž náhrada mzdy (platu) nenáleží.

Zaměstnavatel nově bude moci přidělit zaměstnanci i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby jinou práci, než byla sjednána, pouze je-li to třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků.

3. Home office

Dosavadní znění zákoníku práce se úpravě zaměstnanců, kteří pracují v režimu home office, věnuje pouze okrajově v ustanovení § 317, a dotýká se pouze těch zaměstnanců, kteří si sami rozvrhují pracovní dobu.

Současné znění stanoví, že se na takovéto zaměstnance nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, při jiných důležitých osobních překážkách v práci (stanoveny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb.) mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu a nepřísluší mu mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas či ve svátek.

Od účinnosti novely již bude ustanovení § 317 výrazně rozšířeno a bude se vztahovat na všechny zaměstnance, kteří pravidelně pracují mimo pracoviště zaměstnavatele.

Zaměstnavatel především bude nově povinen zaměstnanci hradit náklady spojené s výkonem práce a s komunikací se zaměstnavatelem. Tuto náhradu nelze zahrnout do odměny za práci, lze se však se zaměstnancem dohodnout na její paušální úhradě. Zaměstnavatel bude rovněž povinen zajistit technické a programové vybavení pro zaměstnance, který pracuje v režimu home office prostřednictvím internetu. Zaměstnanec bude nově naopak povinen chránit data a údaje, související s výkonem práce s využitím internetu.

Zákon také nově určuje, že zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci určit rozvržení práce do směn, z něhož bude zaměstnavatel povinen vycházet při poskytování náhrady mzdy nebo platu za práci ve svátek nebo na dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanci v režimu home office však již kromě příplatku za práci přesčas nenáleží ani příplatek za práci ve svátek, v noci ani ve ztíženém pracovním prostředí.

4. Vrcholoví řídící zaměstnanci

Zákoník práce v současném znění operuje s vedoucími zaměstnanci v ustanovení § 11, kde stanoví, že vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

Dle ustanovení § 73 je vedoucím zaměstnancem ten zaměstnanec, který je buďto v přímé podřízenosti zaměstnavatele, případně v přímé podřízenosti zaměstnance přímo podřízeného zaměstnavateli, a to za podmínky, že je takovému zaměstnanci podřízen další vedoucí zaměstnanec.

Novela přináší nový pojem tzv. vrcholového řídícího zaměstnance. Ten je definován obdobně jako vedoucí zaměstnanec dle § 73 ZP s tím rozdílem, že mu nemusí již být podřízen žádný vedoucí zaměstnanec; jedná se tedy o první dva stupně vedoucích pozic. Musí se dále jednat o zaměstnance, s kterým zaměstnavatel sjednal mzdu nebo složku mzdy, na kterou mu vznikne právo v každém kalendářním měsíci, alespoň ve výši 75 000 Kč.

Novela v ustanovení § 317b přináší rozdíly v pracovním poměru těchto zaměstnanců oproti běžným zaměstnancům, a to následující:

• Zaměstnanec si může sám rozvrhnout pracovní dobu, a to i na dny pracovního klidu, ne však na více než 48 hodin týdně

• Zaměstnanci nepřísluší příplatky za práci přesčas, v noci, v sobotu a neděli a ve svátek

• Zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy za důležité osobní překážky v práci, s výjimkou pracovní neschopnosti

5. Další změny 

Kromě výše naznačených významnějších změn přináší novela zákoníku práce též níže uvedené novinky, které již nejsou tolik zásadní, zaslouží však pozornost v tomto článku:

• Vícesměnný provoz. Zákoník práce dosud z vícesměnných provozů znal pouze provoz dvousměnný a třísměnný, nově bude v ustanovení § 78 upraven provoz dvousměnný a obecně vícesměnný; novela tak reflektuje praxi, v níž existují i vícečetné než jen třísměnné pracovní režimy.

• Dohody. Nově bude zaměstnavatel povinen platit zaručenou mzdu též zaměstnancům na dohodách o pracovní činnosti a provedení práce. Zaměstnanci budou mít nově nárok na přestávky v práci, nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu a uplatní se též omezení pro práci v noci.

• Návrat z RD. Zaměstnavatel bude nově povinen zařadit zaměstnance po návratu z rodičovské dovolené na původní práci a pracoviště, dosud tato povinnost existuje pouze po návratu z mateřské dovolené.

6. Závěr 

Projednávaná novela zákoníku práce přináší zejména větší flexibilitu do právní úpravy zaměstnanců na vedoucích pozicích, a to jak samotnou definicí vrcholového řídícího zaměstnance, tak podrobnější úpravou home office.

Novela také usiluje o silnější ochranu zaměstnanců, předně rozšířením požadavku na vzájemnou dohodu v oblasti změny pracovního poměru, zakotvením povinností zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnanci v režimu home office, aplikací mnoha institutů pracovního poměru na zaměstnance, pracující na základě dohod a novou povinností zaměstnavatele zařadit zaměstnance po rodičovské dovolené na původní práci i pracoviště.

Novelu v současné době projednává poslanecká sněmovna ve druhém čtení. K novele již bylo předloženo několik desítek pozměňovacích návrhů, mezi nimi např. návrh na sjednocení doby dovolené v podnikatelské a nepodnikatelské sféře na 5 týdnů; lze tedy očekávat, že novela bude přijata v odlišném znění, než jak byla navržena. Dne 7. 6. 2017 bylo rozhodnuto o přerušení projednávání; odpověď na otázku, kdy nabude novela účinnosti, je tak stále nejasná.

Pro více informací se prosím  obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz; tel: +420604242241 nebo na spolupracujícího advokáta Mgr. Karla Machačku, e-mail: kmachacka@kuceralegal.cz; tel: +420734854856, popřípadě na sekretariát, e-mail: info@kuceralegal.cz; tel: +420737235119.