S novou právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014, tedy zejména s zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) a zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), se v českém právním prostředí objevilo mnoho změn a jistě ještě nějakou chvíli potrvá, než se na tyto změny adresáti norem adaptují. Tento článek by měl pomoci při orientaci v nové úpravě odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních korporací, tedy bývalých obchodních společností.
1. Péče řádného hospodáře a podnikatelský úsudek
Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře je stanovena v § 159 NOZ. Nově však tato povinnost dopadá nejen na členy statutárních orgánů obchodních korporací, avšak na členy jakéhokoliv voleného orgánu, tedy i např. na členy orgánů neziskových společností. Povinnost péče řádného hospodáře je definována jako výkon funkce s potřebnou loajalitou, znalostmi a pečlivostí.
Dle ustanovení § 51 ZOK, které zavádí tzv. pravidlo podnikatelského úsudku, které je v zahraničí známé pod pojmem „business judgement rule“, jedná „pečlivě a s potřebnými znalostmi“ ten, kdo s přihlédnutím k okolnostem v dobré víře jedná:
- loajálně;
- v obhajitelném zájmu obchodní korporace; a
- informovaně.
Pokud tedy člen statutárního orgánu dodrží výše uvedené podmínky, nebude vystaven postihu za porušení péče řádného hospodáře ani tehdy, pokud jeho jednání nevede k prospěchu korporace. Nejedná se tedy o odpovědnost za výsledek.
2. Obrácení důkazní břemene
Zda však člen statutárního orgánu plní řádně svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, je tento člen nucen vždy sám prokazovat, neboť dle ust. § 52 odst. 2 ZOK, je-li sporné, zda člen statutárního orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, tíží důkazní břemeno právě tohoto člena.
Je tedy nezbytné, aby každý člen statutárního orgánu pečlivě uchovával podklady, ze kterých vycházel při svém rozhodnutí (zejména stanoviska odborníků) a mohl tak v případě nutnosti prokázat, že jednal dostatečně informovaně, loajálně a v zájmu korporace.
3. Ručení za závazky korporace při porušení péče řádného hospodáře
Ustanovení § 159 NOZ upravuje nejen povinnost jednat s péčí řádného hospodáře pro všechny členy volených orgánů, ale také zakládá přímou odpovědnost těchto členů ve vztahu k třetím osobám. Tato odpovědnost bude dána, pokud člen voleného orgánu (i) byl povinen nahradit škodu korporaci vzniklou v souvislosti s výkonem funkce, (ii) škodu korporaci nenahradil a (iii) třetí osoba (věřitel) se nedomůže plnění závazku na korporaci. V takovém případě příslušný člen voleného orgánu (např. jednatel korporace) bude věřitelům společnosti ručit celým svým majetkem za splnění jejích závazků.
4. Povinnost vydat prospěch
Vyjma povinnosti nahradit korporaci újmu, kterou člen statutárního orgánu korporace způsobí v souvislosti s výkonem své funkce, je podle ust. § 53 ZOK povinen rovněž vydat korporaci prospěch získaný takovou činností. Není-li vydání prospěchu možné, musí člen orgánu nahradit tento získaný prospěch v penězích. Tak se může stát např. v případě uzavření nevýhodné smlouvy s obchodní korporací, na níž bude člen orgánu osobně zainteresován.
5. Insolvence a odpovědnost statutárního orgánu za úpadek korporace
Nejspíše nezávažnější změny doznala odpovědnost za odpovědnost statutárního orgánu za úpadek korporace. Jelikož je dle ZOK možné založit např. společnost s ručením omezeným s vkladem společníka ve výši pouhé 1,- Kč, je nutné zpřísnit odpovědnost členu statutárních orgánů v případech, kdy jejich jednání vede až k úpadku společnosti. Každý člen statutárního orgánu je tedy osobně odpovědný za finanční zdraví obchodní korporace, kterou řídí. Pokud ji neodborným výkonem funkce přivede k úpadku, bude osobně odpovědný, a to i vlastním majetkem.
5.1.Vydání prospěchu
Pokud si je člen statutárního orgánu vědom kritického stavu v korporaci a neučiní vše potřebné a rozumně předpokládané k odvrácení insolvenčního řízení, bude dle § 62 ZOK povinen na vydat na výzvu insolvenčnímu správci veškerý prospěch, který v souvislosti s výkonem funkce získal, a to za období 2 lez zpětně od právní moci rozhodnutí o úpadku korporace. To se uplatní i na bývalé členy statutárního orgánu, jejichž výkon funkce přivedl korporaci k úpadku.
Rozsah vydání prospěchu pak bude spočívat nejen ve vydání všech plnění dle smlouvy o výkonu funkce, ale i tzv. jiného prospěchu získaného od korporace, kterým může být např. poskytnutí služeb. Pokud v takovém případě nebude vydání prospěchu možné, je nutné jej dle § 62 odst. 2 ZOK nahradit v penězích.
5.2.Ručení za dluhy korporace při úpadku
Vedle vydání veškerého prospěchu za období až dvou let zpětně, je zásadním aspektem odpovědnosti dle § 68 ZOK ručení členů statutárního orgánu obchodní korporace, a to i bývalých, za dluhy korporace při splnění následujících podmínek:
(i) bylo rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku;
(ii) člen, a to i bývalý, statutárního orgánu věděl nebo měl a mohl vědět, že obchodní korporace je v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné; a
(iii) o zákonném ručení členů rozhodne soud na návrh věřitele nebo insolvenčního správce.
Toto ustanovení se nepoužije na tzv. krizový management, tedy osoby, které byly do funkce statutárního orgánu prokazatelně ustaveny za účelem odvrácení úpadku nebo jiné nepříznivé hospodářské situace obchodní korporace a svou funkci vykonávaly s péčí řádného hospodáře.
5.3.Diskvalifikace z výkonu funkce
Pokud statutární orgán svou činností přivodí úpadek korporace, případně svou nečinností či neodborným výkonem funkce neučiní opatření, aby úpadek korporace odvrátil, může v insolvenčním řízení soud na návrh, avšak i bez návrhu, diskvalifikovat příslušného člena statutárního orgánu z výkonu funkce. Diskvalifikací člena statutárního orgánu se rozumí nucené vyloučení z výkonu funkce ve všech obchodních korporacích, a to na dobu až deseti let.
6. Závěr
S ohledem na výše uvedené lze tedy shrnout, že nová úprava přináší podrobnější úpravu péče řádného hospodáře a zavádí pravidlo podnikatelského úsudku.
Odpovědnost členů statutárních orgánů obchodních korporací za řádný výkon funkce je přísnější. Nejzávažnější postihy pak hrozí v případě, kdy statutární organ přivede korporaci k úpadku. V takovém případě mimo jiné ručí za dluhy korporace vlastním majetkem a hrozí až trestněprávní postih, který však přesahuje rozsah tohoto článku.
Tato nová úprava a přísnější odpovědnost zvýší potřebu po odborném a kvalifikovaném posouzení, kterým člen statutárního orgánu případně bude prokazovat, že svou funkci vykonává řádně. V případě pochybností to totiž bude právě on, kdo bude muset prokázat, že jednal s náležitou péčí. Nebude-li schopen řádný výkon funkce prokázat, vystavuje se riziku přísných postihů. Vždy je tedy vhodné se při důležitém rozhodnutí z pozice statutárního orgánu poradit s odborníkem.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz ; tel: +420604242241.
Napsal: Mgr. Jiří Kučera