Transpozice evropské směrnice o jednotném digitálním trhu ve formě novely autorského zákona byla odeslána k publikaci ve Sbírce zákonů.

Ohledně této novely panovaly mezi odbornou veřejností, médii, ale i zákonodárci značné rozpory. Diskuze a velké nejasnosti budí zejména ustanovení novely zakotvující práva vydavatele tiskové publikace na přiměřenou odměnu za užití platformami jako je Google, Facebook, Twitter, Seznam apod. (tzv. poskytovatelé služby informační společnosti), zákaz úpravy služby platformami bez spravedlivého důvodu a nepřiměřeně vysoká pokuta ve výši až 1% ročního obratu platformy.

Win-win, ve kterém jedna strana tahá za kratší konec

Internetovým vyhledavačům a sociálním sítím tak nově vznikla povinnost platit vydavatelům za články a citace článků, které se na jejich platformě zveřejňují, a to i v případě tzv. snippets, tedy náhledu textu obvykle včetně fotky, kdy se uživatel proklikem dostane na webovou stránku, na níž se článek nachází celý.

Dle evropské legislativy skutečnost, že zobrazování náhledů pomáhá vydavatelům ke zvyšování návštěvnosti, nezbavuje vydavatele práva na přiměřenou odměnu za publikaci díla na cizích platformách, zejména, když vyhledávače a sociální sítě z publikace náhledů a úryvků článků, které jsou výsledkem novinářské práce, profitují.

Situaci, kdy by se internetoví giganti mohli snadno vyhnout nové povinnosti tím, že média jednoduše vyřadí a snippets (náhledy) vypnou, brání ustanovení zavádějící povinnost poskytovatelů jednat s vydavateli v dobré víře o odměně a zákaz zneužít dominantní postavení. Novela obsahuje i kritéria pro určení „spravedlivé výše“ odměny a společnosti, které obsah sdílejí na svých platformách, tedy nemohou odmítnout o odměně jednat s vydavateli a zároveň nemohou ani obcházet zákon např. tím, že omezí poskytování služeb na minimum.

Jeden z největších problémů vidí platformy ve výši sankce, která by hrozila za nedodržování pravidel. Novela stanovuje sankci až do výše 1 % celkového ročního obratu, nikoliv pouze obratu v ČR.

Taková sankce je vnímána jako neúměrně vysoká a internetové platformy hrozily, že za účelem ochrany před astronomickými pokutami pro marginální porušení zákona, raději náhledy článků „vypnou“ ještě před začátkem účinnosti novely, Google skutečně náhledy i obrázky přestal zobrazovat a ukončil také službu Google News Showcase, z níž již před přijetím novely plynuly internetovým médiím příjmy. Následně se přidal také Facebook.  

Novela může hrát do karet i dezinformátorům

Novela dále zakotvuje ustanovení, dle kterého internetové platformy nesmí svévolně bez spravedlivého důvodu omezit sdílení obsahů konkrétního vydavatele. „Spravedlivý důvod“ ovšem není nikde definován a platformy se tak obávají, že budou vznikat spory, zda bylo omezení oprávněné či nikoliv a ve výsledku by se mohlo stát, že nebudou vůbec zasahovat proti dezinformačním webům a nebudou blokovat ani potenciálně škodlivý obsah.

Kdo bude pokuty udělovat?

Velkým problémem také je, že zřejmě nedopatřením nebude porušení zákona zkoumat Ministerstvo kultury, ale obecní úřad obce s rozšířenou působností. V rámci legislativního procesu přitom panovalo přesvědčení, že příslušným bude právě Ministerstvo kultury, což vyplývá např. ze stanoviska ÚOHS k novele, které bylo předloženo Senátu.

Ministerstvo kultury přitom má dle novely rozhodovat o výši odměny, pokud se vydavatel s platformou nedohodnou a logicky by tedy mělo být i orgánem příslušným k projednání těchto nových přestupků.

Namísto toho však vzniká zcela nekoncepční model, kdy Ministerstvo kultury rozhoduje o odměně, zatímco o udělení sankce rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který bude rozhodovat o hranici svobody projevu a rovněž bude muset paralelně aplikovat unijní soutěžní právo, na což zcela jistě žádný obecní úřad obce s rozšířenou působností není vybaven ani připraven.

Zákon přitom ani neobsahuje jednoznačné kritérium pro určení místní příslušnosti a za situace, kdy tyto skutky jsou páchány v kyberprostoru (tedy není zřejmé místo spáchání přestupku), lze očekávat také velké množství kompetenčních sporů o příslušnost za užití pravidel pro určení příslušnosti dle přestupkového zákona.

Speciální skutková podstata, nesplnění povinnosti poskytnout Ministerstvu kultury na vyžádání veškeré údaje nezbytné pro určení výše odměny, přitom navíc zjevně nemá stanovený žádný orgán příslušný k jejímu projednání.

Novela tedy zavádí nové a naprosto zásadní povinnosti pro platformy, jejichž porušení je závažným přestupkem, za nějž hrozí sankce až do výše 1 % celosvětového obratu, avšak zcela nedostatečně řeší určení orgánu příslušného k projednání takto závažných přestupků.

Problémy s uvedení novely do praxe jsou tedy opravdu zásadní, neboť nepůjde jen o sporný výklad toho, za co bude astronomická sankce hrozit, ale není ani zřejmé, kdo ji vlastně má oprávnění uložit. Autor je advokátem kanceláře Kučera & Associates