1.Úvod
Dne 30. 12. 2016 vešla v platnost novela zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Novela podstatným způsobem mění úpravu svěřenských fondů a s poukazem na dosavadní netransparentní úpravu zavádí povinnost jejich evidence. S novelou dále dojde k návratu předkupního práva spoluvlastníků, které bylo dosud omezeno pouze na některé zákonem vyjmenované případy. Pouze tyto dvě změny nabudou účinnosti až k 1. 1. 2018.
Pokud jde o další změny, které novela přináší a které nabudou účinnosti již k 28. 2. 2017, tyto řeší některé zásadní sporné otázky, které se s účinností OZ objevily (např. úroky u dlužného výživného, nabytí podílu na společnosti v důsledku nabytí podílu manželem a povinná forma plné moci).
Novela také zavádí několik spíše méně významných změn (např. snížení maximální výše zálohy u nájmu bytu z šestinásobku na trojnásobek a vyloučení liniových staveb ze součásti pozemku).
2. Evidence svěřenských fondů (účinnost od 1. 1. 2018)
Novela OZ zavádí dlouho diskutovanou povinnou evidenci svěřenských fondů. Tato změna byla navržena v reakci na připomínky některých ministerstev a Vrchního státního zastupitelství v Praze z důvodu netransparentní vlastnické struktury svěřenských fondů a možnosti jejich zneužití za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti.
Jak jsme Vás již informovali v průběhu příprav novely v článku ze dne 2. 2. 2015, novela zavádí především povinnou registraci svěřenského fondu v Evidenci svěřenských fondů a upravuje obligatorní údaje, které budou v tomto rejstříku uváděny. Do evidence se bude zapisovat zejména identifikace zakladatele, obmyšleného a svěřenského správce, přičemž jmenování obmyšleného bude účinné až dnem zápisu do evidence. Novela tak zcela odstraní dosavadní anonymitu obmyšlených svěřenských fondů.
Dle stávající úpravy se fond vytváří vyčleněním majetku a pořízením statutu fondu a vznikne okamžikem, kdy správce přijme pověření k jeho správě. Novela však stanoví, že fond je zřízen okamžikem přijetí pověření ke správě fondu; vzniká pak až okamžikem zápisu do Evidence svěřenských fondů.
Ustanovení novely OZ, týkající se svěřenských fondů, nabydou účinnosti ke dni 1. 1. 2018. Teprve od tohoto data tak budou mít nové svěřenské fondy povinnost se registrovat v Evidenci svěřenských fondů. Stávající svěřenské fondy jsou povinny se v této Evidenci zaregistrovat do 31. 7. 2018; nebude-li do tohoto data podán návrh na zápis, správa svěřenského fondu dle přechodných ustanovení novely zanikne.
Evidence svěřenských fondů bezesporu představuje významný zásah do anonymity svěřenských fondů. Nedotýká se však nikterak fungování, financování či zdanění svěřenských fondů. Novela tak s výjimkou vyšší transparentnosti svěřenských fondů nepředstavuje významný zásah do toto institutu a Evidence svěřenských fondů by neměla proto být významnou překážkou pro jejich zakladatele.
Správcům stávajících svěřenských fondů pak lze doporučit, aby pamatovali na klíčové datum 31. 7. 2018 a do tohoto data podali návrh na zápis spravovaného svěřenského fondu do příslušné evidence.
3. Forma plné moci (účinnost od 28. 2. 2017)
Novela OZ se dále zabývá problematikou formy udělení plné moci pro určitá právní jednání, která je upravena v § 441 OZ. Dle současného znění tohoto ustanovení platí, že vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. S odkazem na toto ustanovení tedy platí, že pro právní jednání ve formě notářského zápisu by bylo zapotřebí udělit plnou moc rovněž ve formě notářského zápisu.
Soudy se však opakovaně vyjadřovaly k tomu, zda postačuje, je-li plná moc pro právní jednání ve formě notářského zápisu udělena pouze v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.
Nejvyšší soud se k této problematice vyjádřil v rozsudku ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, kde uvedl, že „je-li zcela zjevné, kdo udělil plnou moc, není plná moc neplatná jen proto, že nebyla udělena ve formě notářského zápisu, a to přesto, že byla udělena k právnímu jednání, které musí být podle zákona učiněno ve formě notářského zápisu“.
Daná problematika tak byla v zákoně a v judikatuře upravena zcela odlišně. Novela občanského zákoníku, která nabude účinnosti 28. 2. 2017, však otázku, zda pro právní jednání ve formě notářského zápisu postačí pouze plná moc s úředně ověřeným podpisem, staví najisto, a to ve prospěch nižší formy právního jednání.
4. Liniové stavby nebudou součástí pozemku (účinnost od 28. 2. 2017)
Dále dochází k rozšíření dopadu § 509 OZ, kdy dosud nebyly součástí pozemku inženýrské sítě. Nově součástí pozemku nebude žádná liniová stavba.
Inženýrskými sítěmi se rozumí přívod, respektive odvod energií, vody, plynu, atp. na a z pozemku.
Liniovou stavbou se rozumí taková stavba, u níž podstatně převládá jeden rozměr, tj. délka nad šířkou a výškou. Jedná se tedy např. o stavby pozemních komunikací, železnic, inženýrských sítí, atp.
V důsledku této novely OZ se tak všechny pozemní komunikace, železnice a jiné liniové stavby stanou samostatnými nemovitými věcmi a vlastnické právo k nim bude převáděno samostatně, nikoli společně s pozemkem jako jeho součást.
5. Nabytí podílu jedním manželem a jeho vliv na účast druhého manžela (účinnost od 28. 2. 2017)
OZ na rozdíl od dřívějšího občanského zákoníku nepřevzal úpravu, která výslovně vyloučila účast manžela na společnosti v důsledku nabytí podílu na společnosti druhým manželem. S účinností OZ se tedy stalo sporným, zda se jednalo o úmysl zákonodárce s cílem umožnit nabytí podílu druhému z manželů, resp. založit jeho účast na společnosti.
U odborné veřejnosti se tak na výše uvedenou otázku objevily rozdílné názory. Kontinuitu se starou právní úpravou akcentovali zejména Dědič, Zuklínová a Šuk. Argumentovali např. tím, že nikdo se nemůže stát společníkem, aniž by k tomu dal souhlas a dále tím, že zákon o obchodních korporacích výslovně takovou možnost upravoval pro bytová družstva.
Jiní odborníci, např. Čech, Pokorná, Psutka a Bezouška naopak akcentovali vypuštění výslovné úpravy, která nabytí podílu vylučovala, z čehož dovozovali, že nově nabytí podílu jedním z manželů zakládá účast druhého manžela.
Novela OZ tedy s konečnou platností řeší tento spor ve prospěch kontinuity se starou právní úpravou, tedy tak, že vrací výslovné vyloučení účasti na společnosti toho manžela, který není nabyvatelem podílu, s výjimkou pro bytová družstva.
6. Úroky z prodlení u výživného (účinnost od 28. 2. 2017)
Novela OZ řeší další spornou otázku, a to otázku, zda lze u dlužného výživného přiznat rovněž úrok z prodlení. Tuto spornou otázku relativně nedávno vyřešil Nejvyšší soud ČR ve svém stanovisku spis. zn. Cpjn 204/2012, ze dne 19. 10. 2016, a to právě opačně, než znění novely.
Nejvyšší soud ČR tedy uzavřel, že pokud soudy rozhodují za účinnosti OZ o dlužném výživném pro děti, nelze oprávněnému společně s dlužným výživným přiznat i zákonné úroky z prodlení.
Tuto možnost však s účinností od 28. 2. 2017 bude výslovně umožňovat § 921 odst. 2 OZ.
S ohledem na výše uvedené tedy platí, že od 1. 1. 2014 do 28. 2. 2017 nelze u výživného požadovat úrok z prodlení, zatímco od 1. 3. 2017 to možné bude.
7. Návrat předkupního práva spoluvlastníka (účinnost od 1. 1. 2018)
Jednou ze změn, kterou OZ přinesl, byl zánik předkupního práva spoluvlastníka ke zbývajícímu podílu na společné věci ve spoluvlastnictví.
Novela však toto předkupní právo s účinností od 1. 1. 2018 zavádí zpět, a to ve zcela shodném znění, jako v případě předchozí právní úpravy, tedy „převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.“
Tohoto předkupního práva se lze vzdát s účinky pro právní nástupce, přičemž u nemovité věci se tato skutečnost zapisuje do katastru nemovitostí (viz § 1125 OZ).
8. Poloviční záloha u nájmu bytu (jistota) (účinnost od 28. 2. 2017)
Další významnou změnou, kterou novela zavádí, je snížení maximální výše zálohy (tzv. jistoty) u nájmu bytu, a to z šestinásobku měsíčního nájemného na trojnásobek měsíčního nájemného.
9. Závěr
S ohledem na výše uvedené lze tedy shrnout, že novela řeší některé zásadní sporné otázky, které s účinností OZ vyvstaly (např. úroky u dlužného výživného, nabytí podílu na společnosti v důsledku nabytí podílu manželem a forma plné moci).
Novela dále podstatným způsobem mění úpravu svěřenských fondů a zavádí povinnost jejich evidence. V této části se tak nepochybně jedná o nejrozsáhlejší a nejzásadnější změnu v rámci celé novely.
Novela dále zavádí několik spíše méně významných změn (např. snížení maximální výše zálohy u nájmu bytu a vyloučení liniových staveb ze součásti pozemku).
Celkově tak lze říci, že započal proces odstranění některých legislativních nedostatků, které s sebou OZ přinesl. Tato novela však ani zdaleka neřeší veškeré nedostatky OZ a jejich vyřešení tedy bude zřejmě předmětem dalších novelizací.
Pro úplnost upozorňujeme, že výše uvedený výčet není kompletním výčtem změn, které OZ přináší. Jedná se pouze o vybrané podstatnější změny.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz; tel: +420604242241 nebo na spolupracujícího advokáta Mgr. Karla Machačku, e-mail: kmachacka@kuceralegal.cz; tel: +420734854856, popřípadě na sekretariát, e-mail: info@kuceralegal.cz; tel: +420737235119.
Napsal: Jiří Kučera