Smluvní pokuta je jednou z nejčastěji používaných forem zajištění závazku, přičemž její výše se odvíjí od dohody stran. V případě sporu o zaplacení smluvní pokuty dával zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v § 301 soudu možnost v obchodněprávních sporech snížit (moderovat) nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše vzniklé škody.
S účinností od 1. 1. 2014 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“) v § 2051 moderační právo soudu rozšiřuje na všechny závazkové vztahy. Soudy tak již mohou nepřiměřeně vysokou pokutu snížit ve všech závazkových vztazích, a to v krajních případech až na nulu.
Moderační právo soudu však má své limity, které definovala judikatura Nejvyššího soudu. Vzhledem k minimálním změnám v koncepci moderačního práva v novém občanském zákoníku bude dosavadní rozhodovací praxe vztahující se k omezení moderačního práva v obchodněprávních závazkových vztazích použitelná rovněž na ostatní závazkové vztahy.
Nejvyšší soud ve své konstantní rozhodovací praxi dovozuje, že soud nemůže nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit, pokud pohledávka na zaplacení smluvní pokuty zanikla započtením ještě před zahájením soudního sporu (například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 08. 2006, sp. zn. 32 Odo 1007/2006). Rozsudkem ze dne 30. září 2013, sp. zn. 23 Cdo 2400/2012 pak Nejvyšší soud tuto svou předchozí rozhodovací praxi doplnil, když dovodil, že moderace smluvní pokuty je nepřípustná rovněž v případě, kdy k započtení došlo až v průběhu soudního sporu.
V případech, kdy vůči sobě mají žalobce a žalovaný vzájemné pohledávky, se tak žalobci nabízí jednoduchá možnost obrany proti riziku moderace smluvní pokuty. Pokud žalovaný ve sporu o zaplacení smluvní pokuty navrhne, aby soud smluvní pokutu z důvodu její nepřiměřenosti snížil, či soud sám v řízení na nepřiměřenost pokuty poukáže a oznámí, že ji v rozhodnutí bude moderovat, žalobce může svou pohledávku na smluvní pokutu započíst na pohledávku žalovaného a možnost moderace smluvní pokuty soudem tak vyloučit.
Nezanikne-li však započtením pohledávka na smluvní pokutu v celém rozsahu, může soud pokutu dále moderovat co do výše stále existující pohledávky. Pokud je tedy například žalována smluvní pokuta ve výši 100.000,- Kč a žalobce započte pohledávku na smluvní pokutu proti pohledávce žalovaného ve výši 80.000,- Kč, může soud stále rozhodnout o nepřiměřenosti smluvní pokuty a snížit ji až o zbývajících 20.000,- Kč.
Jedinou možnou obranou žalovaného proti započtení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty by pak mohla být absolutní neplatnost ujednání o smluvní pokutě. Absolutně neplatné jsou podle § 588 nového občanského zákoníku právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům, anebo která odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek. Samotná skutečnost, že smluvní pokuta byla nepřiměřená, však neznamená, že se současně příčí dobrým mravům. Rozpor s dobrými mravy pak musí dosahovat takové intenzity, aby se jednalo o rozpor zjevný. Mohou tedy nastat i situace, kdy nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta bude platná i přes to, že je v rozporu s dobrými mravy.
Vzhledem ke skutečnosti, že nový občanský zákoník je vystaven na principu autonomie vůle smluvních stran, lze předpokládat, že ujednání o smluvní pokutě budou zejména ve vztazích mezi podnikateli shledávána soudy za absolutně neplatná spíše ve výjimečných případech.
Lze proto uzavřít, že v případě pochybností o přiměřenosti výše smluvní pokuty, je nejjistějším krokem věřitele započtení pohledávky na smluvní pokutu proti pohledávce dlužníka.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz ; tel: +420604242241.
Napsal: Mgr. Jiří Kučera