Soudní dvůr EU v rozsudku z 18.10.2012 řešil problematiku „výher“ nabízených obchodníky spotřebitelům z hlediska směrnice o zakázaných praktikách.
Soud dospěl k závěru, že praktiky, jimiž obchodníci vytvářejí klamný dojem, že spotřebitel vyhrál cenu, ačkoli pro získání této ceny musí ještě vynaložit finanční prostředky nebo mu vznikají nějaké jiné výdaje, jsou zakázané.
S výhrou tak nesmějí být spojeny žádné výdaje spotřebitele, ať už se jedná například o nutnost zavolat na zpoplatněnou telefonní linku pro potvrzení výhry či získání dalších informací nebo uhradit obchodníkovi náklady na poštovné spojené s odesláním výhry výherci. Pokud si musí spotřebitel vyzvednout výhru na určeném místě (například při slavnostním předání v sídle obchodníka), musí obchodník výherci uhradit i náklady spojené s cestou na toto místo. Přitom je nerozhodné, že náklady uložené spotřebiteli, jako je například cena poštovní známky, jsou zanedbatelné oproti hodnotě ceny nebo z nich obchodníkovi neplyne žádný zisk.
Stejně tak na závěru o zakázanosti takových praktik nic nemění skutečnost, že obchodník spotřebitele předem dostatečně informoval o všech nákladech s výhrou spojených. Závěr soudu je jednoznačný, směrnice o nekalých obchodních praktikách zakazuje, aby pro získání ceny musel spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo mu vznikaly výdaje.
Soud dále judikoval, že pokud si spotřebitel může vybrat z několika možných způsobů získání ceny, musí být všechny tyto způsoby bezplatné. Jakmile je byť s jediným z těchto způsobů spojen náklad na straně spotřebitele, jedná se stále o zakázanou praktiku, i když měl výherce možnost získat výhru i zcela bezplatně.
Při poskytování takových výher spotřebitelům je proto zapotřebí mít na paměti, že se získáním výhry nesmí být spojeny žádné náklady výherce, jinak se jedná o nekalosoutěžní jednání.
Pro více informací kontaktujte Mgr. Jířího Kučeru, jkucera@kuceralegal.cz; tel: 273134330
Napsal: Mgr. Jiří Kučera