Kapitálové společnosti, tj. společnost s ručením omezeným a akciová společnost, se zakládají společenskou smlouvou, která dle § 8 z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) vyžaduje formu notářského zápisu.
Zajištění účasti všech zakladatelů u notáře současně může být administrativně náročné a komplikované, zejména v případě, kdy jsou někteří ze zakladatelů z různých států. Tato situace je v praxi často řešena tak, že zakladatelé k založení společnosti zmocní jednoho ze zakladatelů, případně třetí osobu, například advokáta. K notáři se poté musel dostavit pouze jeden člověk s plnými mocemi, a to kdykoliv to jemu vyhovovalo.
Založení společnosti na základě plné moci tedy bylo pro mnohé zakladatele výrazně pohodlnější a jednodušší, než osobní účast na jednání u notáře. U zakladatelů z několika různých států pak bylo založení společnosti na základě plné moci fakticky nutností.
Z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) a ZOK však tuto zaběhnutou praxi zkomplikovaly, když § 441 NOZ stanovil, že vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Ustanovení § 582 NOZ pak stanoví, že není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné.
Odborná veřejnost i rejstříkové soudy tato ustanovení vykládali tak, že je-li pro společenskou smlouvu vyžadován notářský zápis, musí být ve formě notářského zápisu pořízena rovněž plná moc. Pokud plná moc ve formě notářského zápisu sepsána není, je plná moc i společenská smlouva sepsána na základě taková plné moci neplatná.
Rejstříkové soudy tak vyžadovaly předložení plných mocí sepsaných ve formě notářského zápisu. Sepsání plné moci ve formě notářského zápisu je přitom administrativně i finančně relativně náročný proces, který výrazným způsobem založení společnosti komplikuje.
Nejvyšší soud České republiky však ve svém rozsudek ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, vyšel podnikatelům vstříc, když dosavadní přísný výklad ustanovení § 441 a § 582 NOZ zmírnil.
Nejvyšší soud sice stále zastává právní názor, že je-li pro společenskou smlouvu vyžadována forma notářského zápisu, vyžaduje notářský zápis rovněž plná moc k sepsání společenské smlouvy, nicméně již bez dalšího nepovažuje za neplatnou společenskou smlouvu, která byla sepsána na základě plné moci v jiné formě než v notářském zápisu.
K tomuto závěru dospěl nejvyšší soud na základě ustanovení § 580 odst. 1 NOZ, podle nějž jsou právní jednání odporující zákonu neplatná pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona. Takový limit neplatnosti se pak dle soudu použije rovněž na případy neplatnosti z důvodu nedostatku formy.
Soud dovodil, že je-li pro právní jednání vyžadována forma notářského zápisu, je smyslem a účelem požadavku § 441 NOZ na formu plné moci zabezpečit ověření totožnosti zmocnitele a současně zajistit, aby plná moc byla udělena k zamýšlenému právnímu jednání (tj. aby z ní plynulo oprávnění zmocněnce učinit jménem zmocnitele požadované právní jednání).
Obecně tudíž podle soudu platí, že není-li pochyb o totožnosti zmocnitele, tj. je-li zcela zjevné, kdo udělil plnou moc, není plná moc neplatná jen proto, že nebyla udělena ve formě notářského zápisu, a to přesto, že byla udělena k právnímu jednání, které musí být podle zákona učiněno ve formě notářského zápisu.
Podpisy na plné moci k založení společnosti však musí být vždy alespoň úředně ověřeny. Takový požadavek stanoví § 6 ZOK, který rovněž výslovně stanoví, že právní jednání bez úředně ověřených podpisů jsou bez dalšího neplatná.
Zatímco tedy obecně podle § 441 NOZ ve spojení s § 580 odst. 1 NOZ platí, že právní jednání, která nesplňují zákonem předepsanou formu (notářský zápis o plné moci), jsou neplatná pouze v případě, vyžaduje-li neplatnost účel a smysl zákona, neplatnost podle § 6 ZOK je úpravou speciální, která stanoví, že bez úředního ověření podpisů jsou příslušná právní jednání (plné moci) vždy neplatná, i kdyby to nevyžadoval účel a smysl zákona.
Závěr Nejvyššího soudu je tedy takový, že postačí, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zakladatele. Při nedodržení této formy je však plná moc bez dalšího neplatná.
Zakladatelé již tedy nemusí plné moci k založení společnosti udělovat ve formě notářského zápisu a rejstříkové soudy nemohou notářský zápis o plné moci požadovat. Nejvyšší soud tak svým výkladem usnadnil zakladatelům proces zakládání společností s ručením omezeným a akciových společností.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz ; tel: +420604242241.
Napsal: Mgr. Jiří Kučera