Směnka je cenný papír, který představuje určitý nárok jejího majitele proti jejímu výstavci. Směnka musí obsahovat zákonem přesně stanovené údaje, jinak je neplatná. Tyto náležitosti jsou stanoveny zák. č. 191/1950 Sb., směnečným a šekovým. Dle zákona směnka musí obsahovat:
- označení, že jde o směnku (doslovné označení v textu listiny)
- příkaz zaplatit danou částku (bez dalších podmínek)
- jméno a adresa toho, kdo má směnku zaplatit
- informace o splatnosti
- informace o místě placení
- jméno věřitele, tedy toho, komu má být zaplaceno
- datum a místo vystavení
- podpis výstavce
Jelikož směnka slouží v praxi často k zajištění finančních závazků, zejména půjček, je tento instrument hojně využíván právními laiky. V takovém případě je dáno riziko, že dojde k vynechání některé zákonem vyžadované náležitosti a tedy i k neplatnosti samotné směnky.
Pro předcházení takovým případům, jsou k dostání tzv. směnky formulářové. Jedná se o listiny, které mají předtištěny veškeré zákonem vyžadované náležitosti a její účastníci pouze vepisují údaje do příslušných kolonek, a to dle uvedených pokynů. Při nedbalém vyplnění takového formuláře však může dojít k různým interpretačním problémům. K jednomu takovému se nedávno znovu vyjadřoval Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3251/2012 ze dne 30. 4. 2014.
1. Sporné datum vystavení
Jednalo se o případ, kdy formulářová směnka obsahovala u data vystavení pokyn k vyplnění „měsíc slovy“. Do směnky bylo následně vyplněno datum vystavení „17. 10. října 2007“.
Soud se zabýval otázkou určitosti takového ujednání. Nejvyšší soud ujednání posoudil jako dostatečně určité s tím, že jakékoliv osobě, tedy nejen účastníkovi směnky, musí být bez rozumných pochybností zřejmé, že datem vystavení je 17. října 2007 s tím, že číslovka 10. neoznačuje den, ale měsíc.
Soud při posouzení přihlédl ke skladbě a hodnotě znaků v tomto údaji, k tomu že se jedná o v pořadí první časový údaj ve směnečném prohlášení, a to s předtištěným pokynem k vyplnění – „měsíc slovy“, umístěným bezprostředně pod sporným zápisem, kdy následující údaj o dnu splatnosti směnky (se stejným předtištěným pokynem) je již ve směnce uveden „24. října 2007“.
Tímto rozhodnutím Nejvyšší soud pokračuje v nastoleném trendu sporné zápisy na směnkách spíše vykládat jako platné, než neplatné.
2. Další sporné datum vystavení
Sporné datum vystavení směnky již Nejvyšší soud ČR řešil dříve, a to v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3106/2009, ze dne 20. 1. 2011.
V tomto případě bylo jako datum vystavení uveden údaj „06.2./07“, přičemž sporným bylo, zda je takto uvedené datum vystavení dostatečně určité. Také v tomto sporném případě se Nejvyšší soud ČR vyjádřil ve prospěch platnosti takového ujednání, když neměl jakékoliv rozumné pochybnosti o tom, že poslední údajem v zápisu „06.2./07“, je zkratka roku 2007 a nejedná se tak o směnku z dob práva římského, když nelze rozumně předpokládat, že by takovou směnku měl dnes někdo v držení (na běžném papíře s účastníky označenými jmény, která dříve neexistovala)
3.Sporné datum splatnosti
V jiném případě (v rozsudku ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 945/2009) posuzoval Nejvyšší soud platnost směnky ve vazbě na použitý zápis dne její splatnosti, kdy k vystavení směnky byl použit formulář, na kterém bylo u údaje splatnosti předtištěno: „Dne ___________ 19_____“, přičemž pod dlouhou linkou se nacházel text „Měsíc slovy“. Do zmíněné části formuláře pak byl nad dlouhou linku dopsán strojopisem údaj „20. září“ a nad krátkou linku za údajem „19“ údaj „2001“. Rovněž zde soud dovodil, že nejsou dány rozumné pochybnosti o tom, že směnka je splatná dne 20. září 2001, neboť nelze rozumně předpokládat, že by kterákoliv osoba zamýšlela stanovit splatnost směnky na rok 192001.
4. Sporné místo vystavení
Nejvyšší soud se ve své praxi rovněž zabýval sporným údajem u platebního místa. Jednalo se o rozsudek sp. zn. 29 Cdo 3106/2009, ze dne 20. 1. 2011 (stejný jako pod bodem 2.). V daném případě bylo sporné, zda lze považovat za dostatečně určité označení platebního místa „Kostelec“, když takových míst existuje na území ČR několik.
V tomto rozhodnutí soud uzavřel, že k naplnění požadavku určitosti údaje platebního místa postačí, je-li platební místo na směnce vyznačeno alespoň s přesností obce nebo města. Je-li takových míst několik, nezpůsobuje tato skutečnost neplatnost směnky pro neurčitost, ale znamená to, že směnka může být předložena v kterémkoliv způsobilém místě. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. února 2009, sp. zn. 29 Cdo 3964/2007.
5. Závěr
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že nejen ze současné, ale i dřívější a ustálené judikatury Nejvyšší soud ČR podporuje takovou interpretaci sporných směnečných ujednání, která umožňuje zachování její platnosti.
Pokud tedy vyplnění formulářové směnky pokazíte a založíte tím interpretační problém, neznamená to automaticky, že je vše ztraceno a směnka je neplatná. Dle výše uvedené judikatury postačí, aby bez rozumných pochybností bylo komukoliv zřejmé, co bylo vyplněným „neobvyklým“ údajem myšleno.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz; tel.: + 420 604 242 241.
Napsal: Mgr. Jiří Kučera